23.01.2023 KATEŘINA KMECOVÁ
Spirulina je v dnešní době vyzdvihována, zvlášť samozvanými odborníky na zdravý životní styl. Pro její zařazení do běžného stravovacího plánu mluví spoustu pozitivních vlastností, které jsou dokonce ověřeny výzkumy. Jsou tu však i „ale“, o kterých už běžného spotřebitele nikdo příliš neinformuje. Silice, která si vysloužila nálepku „superpotraviny“ a patrně i za podivuhodných okolností, však nemusí být vhodná pro každého, může dokonce i ublížit.
Zvlášť v období, které vystihuje snaha o zdravější životní styl, redukci hmotnosti či jen větší péči o sebe sama a své zdraví je víc než žádoucí uvážlivě vyhodnocovat penzum protichůdných informací. A že jich o spirulině je… V obecné rovině je považována za rychlé a poměrně i levné řešení celé řady neduhů, má být také účinným prostředkem pro eliminaci nežádoucích kilogramů a v neposlední řadě i o účinným doplňkem bílkovin. Ukázalo se ale, že má i celou škálu negativních účinků, a i díky tomu je stále v hledáčku výzkumníků…
Spirulinu je možné zakoupit v lékárnách a specializovaných prodejnách buď ve formě tablet, nebo prášku, který lze využívat v přípravě smoothies, či do salátů. Jisté je, že se řadí mezi potraviny s nejvyšší koncentrací bílkovin, je jedním z mála rostlinných zdrojů, který je nositelem kompletního proteinu. Patří tak k doporučeným potravinám pro vegetariány a vegany, kteří s dostatečným příjmem bílkovin mohou mít problém. Jedna polévková lžíce (asi 7 gramů) obsahuje 4 gramy bílkovin. Dále 1,7 gramů sacharidů a 0,5 gramu tuku. Obsahuje také vápník, železo, hořčík, fosfor, draslík, sodík.
Spirulinu je vhodné konzumovat především kvůli jejímu vlivu na posílení imunity, čemuž napomáhá vysoký obsah betakarotenů, jež mají významné antioxidační účinky. Spojována je s nimi především mrkev, ale ve spirulině je jejich koncentrace mnohem vyšší.
Spirulina také obsahuje všechny esenciální aminokyseliny. Obsažená kyselina gama-linolenová (GLA) je pro organismus velmi prospěšná. Jde o látku, kterou si lidské tělo neumí samo vyrobit a musí ji přijímat z vnějších zdrojů. Má vliv na kvalitu pokožky, vlasů a nehtů a zmírňuje symptomy a projevy premenstruačního syndromu.
Konzumace spiruliny podle výzkumů napomáhá při snížení množství tělesného tuku a hladiny cholesterolu. Četné studie prokázaly vliv na hladinu cholesterolu již po třech měsících užívání jednoho gramu spiruliny denně. Důvodem by mohl být fakt, že obsažené složky zabraňují tenkému střevu absorbovat větší množství tuku, ovšem tato hypotéza ještě potřebuje další vědecké potvrzení.
Podle některých studií spirulina zmírňuje příznaky cukrovky, kdy dokáže snižovat množství cukru v krvi u osob trpících diabetem 2. typu. Výsledky se potvrdily také v případě pozitivního vlivu při problémech s vysokým krevním tlakem, a to zejména u osob trpících nadváhou.
Existují studie, podle kterých spirulina pomáhá zvýšit obsah hemoglobinu a červených krvinek, čímž se stává účinným prostředkem proti anémii.
Má rovněž schopnost zmírňovat projevy alergie, jako jsou rýma, kýchání či svědění, neboť snižuje hladinu histaminu v těle. Pomáhá též psychické pohodě, používá se při léčbě poruchy nálad. Dokáže také zmírňovat poškození svalstva, zlepšuje vytrvalost a zmírňuje pocit únavy, proto je vhodná i pro sportovce.
Je však vhodné konzumovat sinici jen v malých dávkách. Nadměrné množství může citlivějším jedincům způsobit zdravotní problémy, jako jsou nevolnost nebo bolest hlavy, zvracení, ve výjimečných případech i poškození jater. Standardní dávka pro dospělého je dva až tři gramy denně.
Spirulina je, stejně jako ostatní sinice, velmi adaptabilní a charakteristická schopností přežít i ve složitých podmínkách. Toto však také znamená, že svou stavbu a vlastnosti přizpůsobuje prostředí, ve kterém žije. Z toho důvodu je složení sinice v různých prostředích a různých částech světa odlišné.
Existují i případy kontaminace dvěma skupinami škodlivých látek - těžkými kovy a mikrocystiny, které se ve spirulině objevily. Na tuto zprávu v roce 2017 upozornila francouzská agentura zodpovědná za bezpečnost potravin (ANSES). V době přezkoumávání vzorků z různých částí světa se v potravinových doplňcích objevily zvýšené koncentrace některých kovů, což bylo dáno nejspíš schopností těchto cyanobakterií vázat kovy obsažené ve vodě. Problémové překročení platných limitů bylo zaznamenáno v případě olova, rtuti a arzénu. Mikrocystiny sinice produkují běžně, mohou ale poškozovat játra (hepatotoxicita) a narušovat nervový systém (neurotoxicita), či měnit genetickou informaci v buňkách.
Konzumace spiruliny se v žádném případě nedoporučuje dětem a těhotným a kojícím ženám, respektive je vhodné před jejím zařazením do jídelníčku tento krok konzultovat s lékařem. Nelze ji též doporučit osobám s autoimunitním onemocněním, jako je například roztroušená skleróza, neboť by mohla snižovat účinnost používaných léků. To samé platí pro léky na ředění krve. Stejně jako jiné potraviny bohaté na bílkoviny obsahuje esenciální aminokyselinu fenylalanin. Proto by se spirulině měli vyhnout všichni jedinci trpící fenylketonurií, genetickou poruchou, která neumožňuje metabolizovat tuto látku. Obezřetní by měli být též alergici na mořské plody.
28.03.2023 | Zejména v souvislosti se šířením ptačí chřipky v chovech drůbeže v naší zemi se stala častou součástí zpráv o rizicích ptačí chřipky také teze, že jde o nemoc přenosnou na člověka. To mohlo minimálně v části spotřebitelů vzbudit obavy z kontaktu s drůbeží, například ve venkovských malochovech, a také obavy z konzumace masa a vajec. Ve skutečnosti se ale přenos ptačí chřipky na člověka v ČR dosud nikdy neprokázal, a plně průkazné nejsou ani případy přenosů této nemoci v jiných, zejména asijských teritoriích.
22.03.2023 | Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) nechce zavést strop cen v obchodech jako na Slovensku. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky.
15.03.2023 | Středomořská dieta obsahující ořechy, mořské plody, celozrnné obiloviny a zeleninu by mohla snížit riziko demence téměř o čtvrtinu. Podle listu The Guardian to vyplývá ze slibného počátečního výzkumu, který by mohl připravit půdu pro novou preventivní léčbu. Údaje od více než 60 000 Britů naznačily, že rostlinná strava může pomoci bez ohledu na genetické riziko člověka.
