Vitamín K jako

Vitamín K jako "nedostatkové" zboží + potraviny, které zajistí optimální přísun

21.05.2020 Jana Čiháková

Dlouho se tvrdilo, že náš organismus umí vyrobit dostatečné množství vitamínu K a najít někoho, u koho byly hodnoty pod limitem, bylo spíš vzácné.  V posledních letech však objevuje více a více případů, kdy tomu tak není. Svůj podíl na tom má zejména nevyvážená strava. Kde se blahodárné „káčko“ ukrývá a co by se stalo, kdyby přestalo plnit svou funkci?

Není o něm moc slyšet a také se jím nejde předávkovat, protože se v těle velmi rychle zpracovává. Zato jeho nedostatek dokáže pořádně potrápit. Vitamín K hraje totiž důležitou úlohu při srážení krve, pomáhá vstřebávat vápník a zamezuje tak řídnutí kostí.

Objev vitamínu byl velký pokrok v oboru lékařství, především chirurgie. Odhalení principů jeho fungování znamenalo pro lékaře cestu, jak zamezit pooperačnímu krvácení pacientů, což byla do té doby jedna z nejčastějších pooperačních komplikací. Dodnes se jeho suplementace využívá z preventivních důvodů před operacemi. Za objev tohoto vitamínu pak vděčíme Henriku Damovi, synovi lékárníka, který vystudoval chemii. Objevil jej v roce 1935, ve spolupráci s profesorem Karrerem se mu následně podařilo vitamín poprvé izolovat z listu vojtěšky a získat jej v krystalickém stavu.

Pestrá strava jako lék?

Vitamín K je ve skutečnosti skupinou vitamínů. Patří sem K1 (fylochinon), K2 (menachinon), případně ještě syntetický vitamín K3 (menadion), který se ovšem přidává jen do zvířecích krmiv, neboť se z něj vytváří v jejich organismu K2 a jeho užívání lidmi je zakázáno.

Hlavním zdrojem vitamínu K1 jsou téměř výhradně produkty rostlinného původu, především pak listová zelenina (zejména syrová kapusta) a dále brokolice, petržel a zelí. Kromě toho je vitamín obsažen i v rostlinných olejích, jako je sojový a olivový olej a v semenu řepky. Vitamín K2 vytvářejí ve zdravém střevním prostředí bakterie. Pro zajištění jeho dostatku je vhodné konzumovat potraviny živočišného původu, tedy hlavně hovězí maso, mléko, sýry či jogurty, nejbohatším zdrojem je pak fermentovaný sójový sýr natto.  

Abychom nevykrváceli

K1 je organismem využíván především pro srážení krve a jeho hlavním orgánem působení jsou játra. Ačkoliv jsou vitamíny K rozpustné v tucích, v organizmu jsou uchovávány jen v malém množství. Nedostatek vitamínu K1 vede přitom k poruchám krevní srážlivosti, mezi příznaky patří například krvácení z nosu, krev v moči, intenzivní menstruační krvácení nebo modřiny. U kojenců pak může vést dokonce k život ohrožujícímu krvácení. K poruchám srážlivosti krve dochází více u lidí, kteří trpí onemocněním jater nebo lidí s poruchami absorpce tuku. 

Kosti jako z oceli

K2 hraje důležitou úlohu v metabolismu a mineralizaci kostí, a to právě v kombinaci s vitamínem D, který přispívá v těle k lepšímu využití vápníku. Obojí přitom představuje prevenci rizika osteoporózy – lámavosti kostí. Vztah vitamínu K2 a osteoporózy byl také několikrát dokázán řadou studií. Při jedné z nich například výzkumní pracovníci sledovali po dobu 10 let více než 72 000 žen. Ty s nejnižším příjmem vitamínu K vykazovaly o 30 % vyšší riziko zlomenin kyčle než ženy, kterým byl vitamín denně dodáván v podobě doplňků stravy.

Kdy sáhnout po pilulkách?

Doporučený denní příjem vitamínu K1 není velký, roste s věkem a udává se v µg/den. U kojenců do 6 měsíců věku by měl tento příjem činit alespoň 2 µg/den, dětí od jednoho roku do tří let zhruba 30 µg/den, od 4 do 13 let přibližně 55 µg/den, u mladistvých do 18 let zhruba 75 µg/den a denní doporučený příjem vitamínu K1 pro dospělou populaci by měl činit 120 µg/den pro muže a 90 µg/den pro ženy.

Pokud se pak týká vitamínu K2, ten umí vyrobit naše vlastní bakterie v tlustém střevu, přesto ale podle posledních výzkumů nestačí pokrýt potřebu člověka. A nestačí jí podle všeho plně pokrýt ani zdroje ze stravy, ledaže bychom konzumovali jogurty nebo sýry „od rána do večera“. Nejvíce se nedostatek vitamínu K vyskytuje u nemocných osob s některými typy chronických potíží, u pacientů s rakovinou léčených chemoterapií, ohroženou skupinou jsou také chronicky dialyzovaní pacienti a senioři, kteří jsou podvyživení. Porucha vstřebávání vitamínu K také vzniká při zhoršeném vstřebávání tuků při chorobách typu cystická fibróza, céliakie, chronická pankreatitida, Crohnova choroba.

Vstřebávání vitamínu K1 může narušit užívání některých antibiotik a antiepileptik, tyto léky také mohou zapříčinit pokles tvorby vitamínu K 2. Vitamíny skupiny K se také doporučuje tělu dodávat při častém podávání aspirinu.

Vitamin K a děti

Nedostatek vitamínu K, především pak K2, mohou mít novorozenci. Jejich střevní mikroflóra totiž ještě není osídlena stabilním počtem hodných bakterií, zároveň je známo, že vitamín K v mateřském mléce, které tvoří 100 % kojenecké stravy, je ho jen velmi málo. Pro novorozence je nedostatek vitamínu obzvlášť nebezpečný. Může dojít k rozsáhlému krvácení, včetně krvácení do mozku. Kojenci proto dostávají vitamín K plošně po narození. 


Mohlo by vás zajímat

PEKELNÝ KOUŘ POD DEZERTEM I DRINK JAKO ZÁKUSEK: MOLEKULÁRNÍ KUCHYNĚ JE NA VRCHOLU

04.02.2024 | Dnešní doba klade na šéfkuchaře obrovské nároky. Konkurence je veliká, tudíž musejí přicházet stále s něčím novým, aby uspokojili náročnou klientelu. Nejsou to ale jen neobvyklé ingredience a jejich kombinace, ale také originální prezentace, které hosty nejen dobře nakrmí, ale zprostředkují jim i extra zážitek.

RYZLINK JE ZÁRUKOU SKVĚLÉHO VÍNA: POTVRZENO NA VALTICKÝCH VINNÝCH TRZÍCH

19.04.2024 | Šampionem mezi bílými víny je v 57. ročníku soutěže Valtické vinné trhy Ryzlink vlašský Terroir Pálava 2022, výběr z hroznů z Vinařství Vajbar ze Zaječí na Břeclavsku, mezi červenými víny odborná porota nejvýše hodnotila Cabernet Sauvignon 2021, výběr z hroznů, z Vinařství Garčic z Pavlova na Břeclavsku. Hodnocení více že 700 vzorků z 11 zemí a čtyř světadílů trvalo čtyři dny, o výsledcích dnes informovali pořadatelé v tiskové zprávě.

SVÍTÁ NADĚJE PRO MALÉ BEZLEPKÁŘE: POVINNOST ŠKOL ZAJISTIT STRAVU VISÍ VE VZDUCHU

07.02.2024 | Stát chce uložit školám povinnost zajistit stravu pro celiaky a lidi s dalšími léčebnými dietami. Připravuje aktualizaci takzvaného spotřebního koše, jenž stanovuje výživové požadavky na jídla ve školních jídelnách. Na dnešní tiskové konferenci k metodice, jak je možné dětem dietní stravu zajistit, to řekla ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková.

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

202405

Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.