KUPUJETE MOŘSKOU RYBU? SLEDUJTE KÓD FAO

09.06.2023 Jana Čiháková

Znečištění moří a oceánů neustále roste, a z některých lokalit, například z Baltického moře, by se snad ani některé vylovené ryby konzumovat neměly. Ne každý přitom ví, že destinace, odkud mořská produkce pochází, musí být povinně uváděna na obalech produktů z ryb, a to prostřednictvím kódů FAO.

Vodní živočichové mají pro spotřebitele a jejich správnou výživu nezastupitelný význam. Maso produktů rybolovu a akvakultury je zdrojem lehce stravitelných bílkovin, zdraví prospěšných tuků, minerálů a vitamínů. Bílkoviny v mase vodních živočichů jsou biologicky plnohodnotné (obsahují všechny esenciální aminokyseliny), svým složením se vyrovnají masu teplokrevných zvířat a díky jednodušší stavbě jsou pro člověka snadno stravitelné. Díky minimu vazivových bílkovin a absenci bílkoviny elastin je maso produktů rybolovu rychle a snadno tepelně upravitelné. Bílkoviny tvoří jen asi 10 % hmotnosti mořských plodů.

Pokud se týká dalších údajů k původu ryb, tak na etiketě vždy musí být uvedený také způsob produkce (uloveno v moři, uloveno ve sladkých vodách, pochází z chovu) a oblast odlovu. U produktů ulovených v moři se uvádí jedna z oblastí odlovu (např. severozápadní Atlantik). Produkt může být zároveň označen i doplněním čísla oblasti odlovu (např. severozápadní Atlantik, oblast FAO č. 21). SZPI například zaznamenala případ, kdy označování potraviny uvádělo spotřebitele v omyl, protože Pangasius dolnooký, produkt farmového chovu a sladkovodní ryba z Vietnamu, byla v potisku obalu potraviny označena výrazem „mořské ryby“.

Samozřejmě jsou tato kódová označení vodítkem také pro orgány veterinárního dozoru. To znamená, aby v případě zjištěných problémů, pokud jde o například o porušení zdravotní nezávadnosti, bylo možné dohledat původ. Takto například bylo možné před časem zjistit, že tresčí játra s nadměrným obsahem dioxinů pocházely z tresek ulovených v Baltském moři. Pozorní zákazníci se tedy mohou dozvědět, že rybí výrobky označené FAO č. 21 pocházejí ze severozápadního Atlantiku, nebo FAO č. 37.1, 37.2 a 37.3 ze Středozemního moře, anebo FAO č. 27.IIId z Baltského moře.

RYBA Z VODNÍ NÁDRŽE

Množství kontaminantů končí i ve vodách našich rybníků, a i když ryby z nich běžně konzumujeme (množství rizikových látek v masu ryb není považováno za rizikové), v produktech z uzavřených systémů kontaminanty nejsou. I v nich je řízená teplota i složení vody, a i když se ryby krmí „granulemi“, což mnoho spotřebitelů vnímá negativně, v konečném důsledku je to spíše výhoda. Krmivo pro ryby z uzavřených systémů je totiž certifikováno a k producentům ryb chodí pravidelné kontroly, takže si nikdo nedovolí používat cokoli Arizikového. Jednak by tím mohl ohrozit vlastní chov, a pak je našich producentů sladkovodních ryb z uzavřených systémů zatím málo (na rozdíl od řady jiných evropských zemí), takže jsou opravdu snadno dohledatelní a kontrolovatelní.

V uzavřených systémech se produkují především lososovité ryby, hlavně pstruh, naši chovatelé ale chovají i další druhy ryb, jako je úhoř, jeseter, sumeček africký nebo siven. Ryby z uzavřených systémů mají také o jedno až jeden a půl procenta vyšší obsah rybího tuku – další spotřebitelská výhoda. Jednak je tuk nositelem chuti, takže tučnější ryba z intenzivní akvakulturní produkce by měla být lahodnější.