Kodex farmářských trhu je tu!

31.05.2011 ČTK

Na farmářských trzích má být nabízeno k prodeji hlavně zboží daného regionu, vyplývá z kodexu farmářských trhů, který dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Dobrovolný kodex umožňuje provozovatelům pustit na trhy prodejce z ostatních regionů Česka i ze zahraničí. Zahraniční zboží bude muset být označeno zemí původu.

Farmářské trhy, na nichž zemědělci či malovýrobci potravin nabízejí své produkty, se staly hitem loňského roku. V Česku jich funguje už více než stovka, z toho zhruba čtvrtina v Praze. Kodex, který dnes na tržišti na Kubánském náměstí v Praze ministr zemědělství Ivan Fuksa symbolicky přitloukl na dřevěnou vývěsku, má přispět k lepší orientaci spotřebitelů. Dokument má rovněž posílit důvěru zákazníků, že získají skutečně to, co trhy slibují, tedy čerstvé, kvalitní potraviny přímo od domácích výrobců. Na vzniku dokumentu pořadatelé trhů spolupracovali s Asociací krajů, Svazem měst a obcí či Sdružením místních samospráv. "Dobrý, kvalitní organizátor má zájem na tom, aby tu byli prodejci farmáři a malopěstitelé, aby sem nepřišel nějaký překupník, který to nakoupí v supermarketu a vydává to za farmářské," podotkl ministr s tím, že přistoupení organizátorů trhu ke kodexu bude zcela dobrovolné.

V minulosti se vyskytly případy, kdy prodejci klamali zákazníky. Překupníci na trzích nabízeli zboží, které předtím pořídili ve velkoobchodě, a vydávali je za čerstvý výrobek přímo od pěstitele či regionální specialitu. Na trzích mají být farmáři a výrobci potravin schopni prokázat původ nabízeného zboží. Farmáře může při prodeji zastupovat rodinný příslušník nebo osoba, se kterou má farmář uzavřenou smlouvu, případně má od sedláka písemné pověření k prodeji. V případě splnění těchto podmínek bude moci stánek být označen jednotným viditelným logem.
    

Do budoucna by měl také vzniknout seznam certifikovaných trhů. "Našim cílem je založit asociaci farmářských tržišť," řekl novinářům Jiří Sedláček z občanského sdružení Archetyp, které organizuje trhy na čtyřech místech v hlavním městě. Podmínkou členství v takové v zahraničí obvyklé asociaci má podle Sedláčka být mimo jiného právě dodržování kodexu.
Některá tržiště nabízejí zákazníkům produkty prokazatelně zahraničního původu, jako jsou třeba čerstvé ryby z Chorvatska. "Je-li ten produkt jasného původu, je-li výjimečný a pokud v našich zeměpisných šířkách ho nelze vypěstovat, koupit nebo vychovat, potom dovolujeme, aby tyto doplňkové produkty na farmářském tržišti byly," uvedl Sedláček. Podle záměru vznikající asociace by podíl doplňkových produktů měl činit maximálně deset procent sortimentu daného trhu.

Trhy obnovují v ČR téměř zaniklou tradici pouličního prodeje potravin. Nabízejí většinou lokální výpěstky a potraviny. Jejich sortiment je do velké míry ovlivněn ročním obdobím, na němž je závislá především nabídka ovoce a zeleniny. Na trzích jsou k dostání také mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med, pekařské výrobky, květiny, víno či pálenky od tuzemských výrobců. Většina trhů přes zimu nefungovala, jejich sezona se od března znovu postupně rozjíždí a stále přibývají nová místa pro jejich konání. Zájem farmářů a menších výrobců potravin o přímý prodej výrobků roste, protože za ně dostávají lépe zaplaceno a nemusejí se dělit o marži s obchodníky, jejichž podíl na konečné ceně výrobků se podle zemědělců stále zvětšuje. Spotřebitelé zde hledají alternativu k supermarketům, jejichž nabídku někteří z nich kritizují kvůli kvalitě nebo neosobnímu prostředí.