05.05.2022 BEZPEČNOST POTRAVIN
Co mohou spotřebitelé dělat pro udržení mikrobiologické kvality minerálních, pramenitých a stolních vod; a pitné vody čerpané z vodovodního kohoutku?
Voda obecně nenabízí dobré podmínky pro růst bakterií, protože ve vodě nejsou přítomny živiny potřebné pro růst mikroorganismů. Mikrobiologická vyšetření provedená v laboratorních podmínkách ukazují, že hodnota pH, teplota, množství kyseliny uhličité a přítomnost organických látek v nápojích a také v minerální vodě mají vliv na růst existujících mikroorganismů. Jiné studie porovnávaly přítomnost mikroorganismů v nesycené vodě s úrovní mikroorganismů v sycené minerální vodě. Bakterie byly častěji detekovány v nesycené vodě. Také poloha pramene, doba skladování, nikoli však teplota skladování, mají vliv na množství mikroorganismů. Pro zachování mikrobiologické kvality je třeba minerální, pramenitou a stolní vodu chránit před kontaminací (zejména po otevření lahve), skladovat ji v chladu a co nejrychleji spotřebovat. Voda v lahvi může být kontaminována bakteriemi při přímém pití z láhve, proto je lépe se pití z lahve vyhnout, nebo má z lahve pít jen jedna osoba.
Obecně platí, že minerální, pramenitá a stolní voda by se měla konzumovat vždy bezprostředně po otevření lahví, zejména pokud se voda pije přímo z lahve. Dříve otevřené lahve by měly být uzavřeny a skladovány na chladném místě. Vodu z nich lze konzumovat i po několika dnech. To platí i pro pitnou vodu stáčenou do vlastních lahví, pokud je voda stáčena hygienicky. Čerstvost vody, zejména vody sycené, se však časem snižuje. Kyselina uhličitá uniká snadněji z plastových lahví (polyethylentereftalát, PET) než ze skleněných lahví, proto je doba spotřeby vody v PET lahvích obvykle kratší než u vody ve skleněných lahvích. Voda v otevřené lahvi, která je uchovávána při pokojové teplotě, by se po několika dnech již neměla pít.
Ústní dutina každého člověka je osídlena bakteriemi a kvasinkami. Tato tzv. ústní flóra má ochrannou funkci, aby zabránila pronikání patogenů. V ústech se také mohou nacházet zbytky jídla. Voda nebo lahev mohou být kontaminovány pitím přímo z lahve. Proto je třeba vyvarovat se pití přímo z lahve, nebo vodu z lahve vypít co nejdříve a nesdílet lahev s jinými osobami.
Hygienická kvalita, tedy existence patogenů, které by mohly mít vliv na zdraví, není ovlivněna typem obalu. Diskuse se však vedou o tom, zda by látky, které mohou mít podobný účinek jako hormony, nemohly z plastového obalu přejít do vody. Porovnání minerálních vod z PET lahví a vody ze skleněných lahví však neukázalo žádný rozdíl s ohledem na naměřenou velmi nízkou aktivitu estrogenu. Je proto nepravděpodobné, že by se tato nízká aktivita dala vysledovat zpět k PET lahvím. Chemické rozbory minerálních vod zatím nepotvrdily žádné látky, které by mohly vyvolat estrogenní aktivitu.
Může ale docházet ke změnám chuti nebo vůně, pokud dojde k migraci acetaldehydu z PET lahví, protože tato látka je rozpoznatelná na chuti a vůni i ve velmi malých koncentracích. I když je acetaldehyd cítit nebo rozpoznán na chuti, nepředpokládá se žádný negativní dopad na zdraví, protože jeho množství je obvykle hluboko pod zákonem stanovenou tolerancí.
23.03.2023 | Stát zintenzivňuje kontroly ve všech částech dodavatelského řetězce při výrobě a prodeji potravin. Když klesají ceny energií a pohonných hmot, musí se to projevit i ve zlevnění potravin. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj mají kontroly vyvinout tlak na zemědělce, výrobce potravin i obchodníky, aby klesla koncová cena pro zákazníky.
13.03.2023 | Zavedením samoobslužného výdeje obědů ve školních jídelnách by se podle iniciativy Skutečně zdravá škola ročně ušetřily tisíce tun potravin. Děti by si tak v jídelnách nabíraly jídlo podle vzorové porce, ale na talíř by si samy vzaly jen tolik jídla, kolik snědí. Podle iniciativy by se tak v jídelnách minimalizovalo zbytečné plýtvání, což by umožňovalo stravování i pro děti z nízkopříjmových rodin. ČTK to za spolek sdělil Tom Václavík.
28.03.2023 | Křen selský patří do české kuchyně stejně jako pivo do české hospody. Ačkoli má pěstování křenu v Česku tradici již od 12. století, postupně z našich polí vymizel do té míry, že až 90 procent jeho nabídky se pokrývá dovozem ze zahraničí. Změnit nepříznivý trend se nyní v rámci Iniciativy ČESKÉ POLE s farmou Český chřest rozhodl velkoobchod makro ČR. Zákazníci makro mohou křen poprvé zakoupit v týdnu od 13. března.