TESTOVALI JSME OVESNÉ NÁPOJE: KOKTEJL ZDRAVÍ, NEBO ZKLAMÁNÍ?

27.06.2022 Jana Čiháková

Zatímco na samém počátku boomu rostlinných alternativ mléka jasně vítězila (ne)mléka sójová, v posledních letech se dostávají do popředí rostlinné nápoje z ovsa, což je trend nejen chutný, ale z hlediska zdravotního přínosu i vítaný.

Ovesná zrna mají totiž zcela unikátní složení. Jsou hodnotným zdrojem rozpustné i nerozpustné vlákniny, vitamínů a minerálních látek a též nasycených mastných kyselin. Ale – stojí všechny alternativy mléka z ovsa, které jsou k dostání v běžné tržní síti, za to, nebo si v některých případech kupujeme nižší kvalitu? Otázka pro červnový test, která samozřejmě nezůstala nezodpovězena!

O ovsu se v posledních 20 letech u nás i v zahraničí mluví jako o základu racionální stravy. Má k tomu ostatně veškeré předpoklady. „Oves má oproti ostatním klasickým obilninám především vyšší obsah bílkovin (14 – 20 %), které jsou biologicky hodnotnější, dále má vyšší obsah tuku (3,5 – 6 %) a specifické složení vlákniny, v rámci níž jsou velmi ceněnou skupinou tzv. vodorozpustné i nerozpustné β-glukany s běžným obsahem 4 – 5 %. Oves se vyznačuje i vhodným poměrem nasycených a polynenasycených mastných kyselin a vysokým obsahem kyseliny linolové (omega-6). Oproti hlavním obilninám vykazuje také vyšší obsahy vitamínů ze skupiny B, a řady minerálních látek a stopových prvků (selenu, zinku a železa),“ vyzdvihuje benefity Magdalena Malá z Vysoké školy chemicko-technologické. Užijí si ale spotřebitelé všechny tyto benefity, když si koupí některý z ovesných nápojů? A jsou si všechny rovny? Právě to byl také důvod, proč náš výzkumný tým zamířil do běžné tržní sítě a zakoupil deset výrobků z této kategorie, které posléze nechal prověřit jak po senzorické stránce, tak samozřejmě po té laboratorní.

VŮNĚ, VZHLED I CHUŤ ZA JEDNA

Dobré zprávy přišly záhy! Z výsledků senzorického hodnocení je totiž patrné, že se do tržní sítě dostávají výrobky vysoké kvality. V senzorické laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické usedlo dvanáct zaškolených hodnotitelů, kteří testovali hned dvanáct deskriptorů na sto bodové škále – kromě příjemnosti vzhledu, chuti a vůně se hodnotila i viskozita anebo celkový výskyt nežádoucích pachutí. Postup všech senzorických analýz byl, jako obvykle, v souladu s mezinárodními ISO normami a samotné hodnocení probíhalo v senzorických boxech a zcela anonymně.

Zakoupené výrobky si vysloužily známky v rozmezí 1,8 – 3,3 (jako ve škole: 1 – nejlepší výrobek, 5 – nejhorší výrobek). „U nejlépe hodnoceného výrobku Bio Hafer Drink Natur ocenili členové komise plnou, intenzivní a příjemnou ovesnou chuť. Nejhůře byl hodnocen rozpustný nápoj Topnatur, u kterého neoslovil vzhled, vzorek měl málo intenzivní vůni, nejhustší konzistenci, bez výraznější chuti. Negativně byly hodnoceny i kousky zrna na dně,“ prozradila k výsledkům M. Hrubá.

DELIKVENTI? ŽÁDNÍ!

Uspokojivé výsledky přineslo i laboratorní šetření, které probíhalo v akreditované laboratoři Eurofins Food & Feed Testing Czech Republic s.r.o. V souladu se schválenými normami byl prozkoumán obsah bílkovin, popela, tuku, sušiny a též sacharidů. Výtečnou zprávou je, že všechny výrobky splnily deklarované výživové údaje.

Za přínosný lze v této kategorii výrobků vnímat obsah bílkovin. Ten se pohyboval v hodnotách 0,6 až 1,02 g/100 ml u tekutých výrobků (jediný zástupce rozpustného nápoje obsahoval 2,84 g bílkovin/100 g výrobku). „Dále bylo provedeno stanovení vybraných mykotoxinů – suma aflatoxinů, deoxynivalenol, ochratoxin A, zearalenon a toxiny T-2 a HT-2. Výsledky měření sledovaných mykotoxinů byly ve shodě s požadavky platné legislativy – hodnoty byly pod mezí detekce,“ shrnula výsledky Hrubá.

NENAHRADITELNÉ MLÉKO

Velmi diskutovaným tématem je teze, že rostlinné nápoje představují plnohodnotnou náhradu kravského mléka. Názor, který se všeobecně šíří zejména v řadách odmítačů živočišných produktů, je jednoznačně mylný a potvrzuje to i tento test. Kravské mléko obsahuje průměrně 3,2 g bílkovin/100 ml, tedy až trojnásobné množství, zároveň jde o bílkoviny lépe využitelné pro naše tělo! „Mléko je přirozeně bohaté na makroživiny a obsahuje celou řadu vitamínů a minerálních látek. Především je to však nezastupitelný zdroj vápníku, kterého je obsaženo tolik, že mléko může nést na etiketách důležité výživové tvrzení „bohatý na vápník“. Mléko rovněž obsahuje přirozeně se vyskytující mléčný cukr laktózu,“ upřesňuje Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského. „Závěrem je možno shrnout, že rostlinné nápoje mohou dobře sloužit k obohacení jídelníčku, ale v žádném případě nemohou nahradit mléko. Jde o potraviny zcela odlišného složení. Při nákupu je vhodné sledovat surovinové složení a tabulku výživových hodnot a podle těchto údajů se rozhodnout, zda výrobek koupíme,“ doplnila Jana Dostálová z VŠCHT. Pokud se tedy rozhodnete obohatit stravu o rostlinné nápoje, měli byste se zaměřit právě na ty ovesné.