Chřipková sezona je tady! Pečujte o střeva

03.02.2020 Jana Čiháková

Věděli jste, že řídícím centrem vašeho imunitního systému jsou vaše střeva? V tomto období se tedy nezaměřujte jen na příjem vitamínů, ale podpořte i mikroflóru.

Nejen díky reklamám na jogurty už víme, že 70 % imunitního systému máme v břiše a že ne každá bakterie je pro nás nebezpečná. Řeč je o probioticích, která jsou doporučována zařazovat do jídelníčků nejen po léčbě antibiotiky. 

Již v Bibli se lze dočíst o zázračných účincích mléčných výrobků. Samotné slovo„probiotika“ je pak odvozeno z řečtiny (pro = příznivý a bios = život), z čehož jasně vyplývá, že je to látka příznivá pro lidský život. Naopak antibiotikum lze definovat jako látky usmrcující mikroorganismy nebo bránící jejich růstu.

První záznamy o produktech s obsahem bakterií mléčného kvašení jsou připisovány ruskému vědci Iljiči Mečnikovovi, který byl v roce 1908 oceněn Nobelovou cenou „za výzkum imunity“. Jako první totiž poukázal na fakt, že lidé v Bulharsku, především pak ti, kteří pracují v zemědělství, se dožívají mnohem delšího věku než lidé kdekoliv jinde na světě. Došel k závěrům, že je to díky specifickému způsobu stravování. Každý den tam totiž lidé pojídali fermentované (kysané) mléko, které bylo předchůdcem dnešního jogurtu.

Dejte si živé kultury

Probiotikum lze definovat jako živý mikrobiální doplněk stravy, který pozitivně ovlivňuje zdraví svého hostitele, je-li podáváno v dostatečném množství. Náš trávicí trakt je osídlen obrovským počtem různých druhů mikroorganismů a u zdravého člověka by měly převažovat především tzv. „hodné“, což jsou právě probiotické. Do našeho zažívacího traktu se dostanou spolu s mateřským mlékem již v raném dětství. Nejznámější probiotické bakterie jsou mléčné bakterie rodu lactobacillus, bifidobacterium, streptococcus a enterococcus.

V běžném jídelníčku jsou obsaženy především v zakysaných mléčných výrobcích (jogurt, kefír), v sýrech typu ementál, v zelenině, která byla konzervovaná mléčným kvašením (kysané zelí), a překvapivě také ve fermentovaných salámech (uherák).

„Pro posílení střevní mikroflóry je dobré často jíst čerstvé kvalitní nedoslazované jogurty či kysané zelí. Funkce střevní mikroflóry můžete posílit i probiotiky,“ doplňuje Ing. Bohumil Hlavatý. „Vyměňte obyčejné rohlíky za celozrnné pečivo, které má dostatek bílkovin i vlákniny, místo sušenky si dopřejte čerstvé ovoce, které obsahuje vitaminy, minerály i vlákninu, a místo slazených vod pijte čerstvou vodu či kvalitní čaj,“ radí dále Ing. Bohumil Hlavatý.

Nezapomeňte na vitamíny a minerální látky

Imunitní systém nejlépe podpoříte dostatkem vitaminů C, E a vitaminy skupiny B. Z minerálů se zaměřte hlavně na selen a zinek. Selenu přijímá česká populace ve stravě často nedostatečné množství. Přitom je obsažen zejména v ořeších, kvalitních obilovinách a houbách, není tedy nijak neodstupný. Zinek má antioxidační schopnosti a je obsažen například v ovesných vločkách, cizrně či v mase. „Dostatek antioxidačních látek získáte vyváženou stravou. Pokud si nejste jisti, zda vitaminů přijímáte dostatečné množství, sáhněte po doplňcích stravy,“ doporučuje Ing. Bohumil Hlavatý.