27.01.2023 ČOI/Foodnet
Informace o slevě musí obsahovat informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy.
Výrobek pak samozřejmě musí být také označen cenou platnou v okamžiku nabídky (ust. § 12 ZOS, ust. § 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách). Nadto nová právní úprava zpřísňuje požadavky na informování spotřebitele o celkové ceně výrobku [ust. § 1811 odst. 2 písm. c) a ust. § 1820 odst. 1 písm. e) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník], spotřebitel tedy musí být vždy (i v případě krátkodobých plošných slev) informován o konečné ceně prodávaných výrobků.
Žádné další cenové údaje, jako je např. cena, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván bezprostředně před poskytnutím slevy, uváděny být nemusí. Jejich uvedení může být naopak pro spotřebitele matoucí a může být posuzováno z hlediska dodržování zákazu užívání nekalých obchodních praktik. Tyto jiné cenové údaje musí být dostatečně jasně vysvětleny a nesmí vzbuzovat dojem, že jsou nejnižší cenou výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy.
Příklad:
V období ode dne 1. 1. 2023 do dne 9. 1. 2023 prodávající nabízel a prodával výrobek za 150,- Kč. V období ode dne 10. 1. 2023 do dne 15. 1. 2023 nabízel a prodával výrobek za 100,- Kč. Následně byl výrobek ode dne 15. 1. 2023 do dne 31. 1. 2023 opět nabízen a prodáván za 150,- Kč. V období ode dne 1. 2. 2023 bude výrobek nabízen a prodáván s 50% slevou. Na cenovce, na které prodávající informuje o slevě, je proto povinen uvést nejnižší cenu, za kterou výrobek nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím této slevy, tj. v tomto případě cenu 100,- Kč. Z této ceny musí být také vypočítána deklarovaná výše slevy. Uvedení dalších cenových informací je nadbytečné a může být pro spotřebitele matoucí.
Jaká pravidla platí pro slevy, kdy prodávající výši slevy postupně zvyšuje?
K poskytnutí slevy v různé výši musí dojít bezprostředně po sobě, tedy nepřerušeně, a výše slevy se musí zvyšovat (nesmí se snížit). Při splnění těchto podmínek je prodávající povinen informovat spotřebitele o nejnižší ceně, za kterou výrobek nabízel a prodával v době 30 dnů před prvním poskytnutím slevy [ust. § 12a odst. 1 písm. c) zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele].
Příklad 1:
Do dne 31. 12. 2022 byl výrobek nabízen a prodáván za 100,- Kč. V období ode dne 1. 1. 2023 do dne 15. 1. 2023 prodávající nabízel a prodával výrobek s 20% slevou, tj. za 80,- Kč. Ode dne 16. 1. 2023 prodávající zvýšil slevu na 50 %, tj. výrobek nabízí a prodává za 50,- Kč. Cenou, kterou je prodávající povinen na cenovce uvést jako nejnižší cenu za posledních 30 dnů, je 100,- Kč. Cena 100,- Kč byla platná před prvním poskytnutím slevy, tj. do dne 31. 12. 2022.
Příklad 2:
Do dne 31. 12. 2022 byl výrobek nabízen a prodáván za 100,- Kč. V období ode dne 1. 1. 2023 do dne 10. 1. 2023 prodávající nabízel a prodával výrobek s 20% slevou, tj. za 80,- Kč. Ode dne 11. 1. 2023 do dne 15. 1. 2023 byl výrobek opět nabízen a prodáván za 100,- Kč. Ode dne 16. 1. 2023 prodávající výrobek nabízí a prodává za 50,- Kč. Nejnižší cenou za posledních 30 dnů, kterou je prodávající povinen na cenovce uvést, je cena 80,- Kč (slevu je třeba vypočítat z částky 80,- Kč, tj. výše slevy nebude 50 % jako v příkladu 1, ale 37,5 %). Nejedná se totiž o postupně se zvyšující slevu, je třeba postupovat podle ust. § 12a odst. 1 písm. a) ZOS a uvést nejnižší cenu, za kterou prodávající výrobek nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím té konkrétní slevy.
Které výrobky je možné označit jako výrobky, které podléhají rychlé zkáze, nebo výrobky s krátkou dobou spotřeby, pro které se povinnost (daná ust. § 12a odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele) nepoužije?
Podle našeho názoru lze u potravin výjimku vykládat tak, že informace o nejnižší ceně výrobku, za kterou byl nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy, nebude muset být uvedena u výrobků označených datem použitelnosti („spotřebujte do“) či u výrobků, které nemusí být označeny ani datem použitelnosti, ani datem minimální trvanlivosti z důvodu, že jde o výrobky určené k okamžité spotřebě. V případě nepotravinářských výrobků by pak mělo jít o výrobky, které vykazují podobné vlastnosti jako potraviny označené datem použitelnosti či určené k okamžité spotřebě. Může se jednat např. o řezané květiny.
Jak je to s věrnostními programy? Dopadá ust. § 12a zákona o ochraně spotřebitele i na slevy poskytované v jejich rámci?
V případě věrnostních programů je rozlišováno mezi:
a) skutečně přizpůsobenými slevami z cen, jako jsou např. slevy poskytované spotřebiteli při zvláštních příležitostech (např. narozeniny), slevy vyplývající z předchozích nákupů u prodávajícího (slevový poukaz na další nákup), sbírání bodů, které spotřebitel využije jako slevu při dalších nákupech u prodávajícího, a
b) slevami oznamovanými obecně (např. slevové kódy pro všechny spotřebitele, slevy pro všechny členy věrnostního programu přístupné většině spotřebitelů, tj. „tento víkend sleva 20 % pro všechny členy klubu“, „při zadání tohoto kódu sleva 10 % na vše“).
Pokud jde o skutečně přizpůsobené slevy z ceny, povinnost daná ust. § 12a zákona o ochraně spotřebitele na ně nedopadá. Naopak na slevy oznamované obecně se tato povinnost uplatní.
21.03.2023 | Vinařství Miroslav Volařík z Mikulova získalo na první soutěži seriálu Zlatá liga, kterou byla Berliner Wine Trophy, velkou zlatou medaili za Pálavu, výběr z cibéb 2021. Další tři vína stejného vinařství získala zlatou medaili.
15.03.2023 | Středomořská dieta obsahující ořechy, mořské plody, celozrnné obiloviny a zeleninu by mohla snížit riziko demence téměř o čtvrtinu. Podle listu The Guardian to vyplývá ze slibného počátečního výzkumu, který by mohl připravit půdu pro novou preventivní léčbu. Údaje od více než 60 000 Britů naznačily, že rostlinná strava může pomoci bez ohledu na genetické riziko člověka.
28.03.2023 | Zejména v souvislosti se šířením ptačí chřipky v chovech drůbeže v naší zemi se stala častou součástí zpráv o rizicích ptačí chřipky také teze, že jde o nemoc přenosnou na člověka. To mohlo minimálně v části spotřebitelů vzbudit obavy z kontaktu s drůbeží, například ve venkovských malochovech, a také obavy z konzumace masa a vajec. Ve skutečnosti se ale přenos ptačí chřipky na člověka v ČR dosud nikdy neprokázal, a plně průkazné nejsou ani případy přenosů této nemoci v jiných, zejména asijských teritoriích.