VE SPÁRECH CEN: ČEKÁ SNAD KVALITU ČESKÉHO PEČIVA POPRAVA?

VE SPÁRECH CEN: ČEKÁ SNAD KVALITU ČESKÉHO PEČIVA POPRAVA?

23.05.2022 Petr Havel, shutterstock

Stejně jako v případě jiných válečných konfliktů se promítá, a ještě se nějakou dobu také promítat bude, do cen zemědělských surovin a z nich vyráběných potravin, i válka na Ukrajině. Obavy spotřebitelů živené různými katastrofickými prognózami se v této souvislosti týkají zejména budoucího vývoje cen chleba, základního pečiva a obecně veškeré pekárenské produkce. Opravdu si zaplatíme za bochník tak základní potraviny, jako je chléb, i dvě stě korun?

Většina spotřebitelů má totiž v myslích zafixován slogan „Ukrajina – obilnice Evropy“, což se ale týká i Ruska, a skutečností je, že obě země byly v minulosti významnými exportéry obilovin a zejména pak pšenice. Je ale potřeba podotknout, že export pšenice z těchto zemí míří především do Egypta, arabského světa a obecně jihovýchodní Asie, téměř vůbec ale ne do zemí EU a už vůbec ne do naší země. V produkci pšenice je totiž naše země dlouhodobě přebytková, a je tedy také jejím exportérem, což v praxi znamená, že základní suroviny k výrobě pekárenského zboží včetně chleba má naše země dostatek a rozhodně nehrozí, že by nebylo z čeho péci.

PROBLÉM, KTERÝ SE NÁS (NE)TÝKÁ

Jiná věc je, že minimálně významná část ukrajinské i ruské produkce bude chybět na globálním trhu, a také proto se bezprostředně po začátku válečného konfliktu ceny pšenice, ale i dalších obilovin, případně olejnin, na evropském a zejména světovém trhu výrazně zvýšily. Ukrajina společně s Ruskem totiž exportují podle dat až třetinu světové produkce pšenice, a i vzhledem k tomu vzrostla cena pšenice na pařížské burze počátkem března letošního roku na více než 11 500 korun za tunu, což je téměř trojnásobek cen pšenice, které byly obvyklé v předchozích letech. Ty se v minulosti většinou pohybovaly kolem 4500 korun za tunu, ve druhé polovině minulého roku a na počátku letošního ale již začaly ceny (nejen) obilovin růst, v té době ale především kvůli všeobecnému růstu nákladů na zemědělskou produkci zemědělských komodit, především pak kvůli zdražování hnojiv a zejména energií. Válečný konflikt na Ukrajině pak dodal zdražování další impulz, přičemž o tom, jak významný bude, rozhodne především vývoj tohoto konfliktu. Lze totiž předpokládat, že se na raketovém růstu cen pšenice částečně podílel i šok z invaze, následné spekulace a doprovodné psychologické faktory, a postupně její cena alespoň částečně poklesne.

ŘEŠENÍ NENÍ DALEKO

Část propadu ukrajinské a ruské produkce lze kompenzovat zvýšením osevních ploch jarní pšenice, byť má nižší hektarový výnos, pšenici jako surovinu k výrobě chleba a pečiva lze také nahradit jinými obilovinami, růst cen potravin v prakticky kompletním spektru potravinářských produktů také zřejmě částečně omezí spotřebitelskou poptávku a sníží míru plýtvání, což se mimochodem chleba a pečiva poměrně značně týká. Tyto faktory, které se obvykle nezmiňují, lze přitom označit za impulzy, které budou růst cen obilovin a pekárenské produkce alespoň částečně tlumit.

Jak již ale bylo řečeno, nerostou jen ceny obilovin a pšenice, ale také olejnin, kukuřice a dalších plodin, přičemž většina z nich se v pekárenství běžně používá. Ke zdražování chleba i základního pečiva (což je pro spotřebitele to nejdůležitější, protože jde o potraviny každodenní spotřeby) tak každopádně dojde, a to k většímu zdražování, než se ještě na počátku letošního roku předpokládalo. Rozhodně ale nepůjde o zdražení, které prognózují některé katastrofické scénáře typu „bochník chleba za 200 korun“. Oproti již vyšším cenám z počátku letošního roku lze v případě „pekařiny“ očekávat další nárůst cen zhruba o 20 až 30 procent, takže bochník konzumního chleba by mohl atakovat hranici 40 korun, možná o něco více. Je ale pravděpodobné, že pekárenské produkty podraží o něco více než další potravinářské zboží, protože právě tento obor čelí dalším, s válkou také více nebo méně souvisejícím, původně nepředpokládaným vícenákladům.

CO OVLIVNÍ CENU?

Kromě již zmiňovaného růstu cen energií to bude především raketový růst cen pohonných hmot. Podle statistik se v zemědělství spotřebuje v klasické rostlinné zemědělské výrobě zhruba 120 litrů nafty na hektar a rok, což v praxi znamená, že ceny nafty jsou významnou nákladovou položkou při zabezpečení polních prací v zemědělství při zakládání i ošetřování hospodářských plodin. Také ale v potravinářství při rozvozech potravinářských produktů do maloobchodních sítí. V tom má právě pekárenství jistou nevýhodu, protože chléb a základní pečivo se zejména do větších prodejen zavážejí několikrát denně a množství pohonných hmot potřebných na zásobování pekárenskou produkcí je tak poměrně výrazné. Pekárenství je také z podstaty věci náročnější na spotřebu energií, a to nejen při vlastním pečení, ale i při chlazení nebo zamrazování některých produktů.

KATASTROFA NA VLÁSKU?

Chléb a základní pečivo jsou samozřejmě symboly základních, ale také dosud relativně levných potravin, a proto jsou spotřebitelé na cenové změny u těchto produktů citlivější, než na celou řadu jiných potravinářských výrobků. Také proto představoval v minulosti chléb a pečivo pro maloobchodní sítě marketingový nástroj k lákání zákazníků na nízké ceny, to se ale v poslední době částečně změnilo. Zásadně se ale změnila i nabídka chleba a pečiva na tuzemském trhu, přičemž většina inovovaných, fortifikovaných, reformulovaných nebo z jiných než tradičních surovin vyráběných pekárenských produktů byla oproti konzumnímu chlebu i běžnému pečivu o dost dražších. Vzhledem k tomu, že ceny i těchto již dražších produktů také porostou, může být pro část spotřebitelů řešením vrátit se zpět k původním, levnějším druhům chleba a pečiva.

Důležitá je také otázka, jak dlouho se zvýšení cen chleba a pečiva udrží. Částečnou odpověď na tuto otázku dá nepochybně kvalita a objem letošní úrody, což bude také záležet na vývoji počasí. Lze ale předpokládat, že pokud by došlo ke zdražení ve výši kolem 20 až 30 procent oproti současnému stavu, ceny základní pekárenské produkce následně zase částečně poklesnou, byť zřejmě ne na ceny, které za chleba a pečivo platíme v současné době. Kilogramový bochník chleba tak podle všeho za někdejších 25 korun, stejně jako kus obyčejného pečiva za dvě koruny v budoucnosti nekoupíme, nelze ale ani s vysokou pravděpodobností předpokládat, že by stál kilogramový bochník obyčejného chleba i při souběhu negativních faktorů více než například 50 korun. Ani to se ale nejspíš nestane, takže různé katastrofické scénáře je nutné brát s velkou rezervou.

 

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

UMĚLÉ ZVYŠOVÁNÍ CEN? ŽÁDNÁ UTOPIE - REALITA!

21.06.2022 | Podle posledních dat Českého statistického úřadu v květnu pokračoval meziroční růst cen výrobců. Nejvíce pak v zemědělství, kde ceny vzrostly dle odhadů o 39,2 procenta. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), který byl hostem pořadu Otázky Václava Moravce, jsou však ceny v některých případech uměle vyšroubované obchodníky. Snížení daně z přidané hodnoty na potraviny by dle něj však nemělo žádný efekt na koncové ceny.

NEPOCTIVCI V AKCI: STARÉ ZÁSOBY SE PRODÁVAJÍ ZA NOVÉ CENY

13.06.2022 | Do současných cen potravin v obchodech se podle jejich svazu propsalo masivní zdražování zemědělských surovin. Vysoká cena je podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy často způsobena spíše panikou než nedostatkem surovin.

JASNÝ PŮVOD CHMELE! ČESKO ZAVÁDÍ NOVÉ ZNAČENÍ (JAKO PRVNÍ)!

15.06.2022 | Česká republika letos jako první země na světě zavádí mezinárodní označování chmele, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Díky označování bude snadnější jednotlivé odrůdy identifikovat.

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.