Testování má pomáhat spotřebitelům, ne mást

26.10.2013 redakce Svět potravin

Je snadné vyvolat ve spotřebiteli paniku a v zájmu čtenosti a stoupajících nákladů se soustředit na uměle vyvolané skandály, které někdy až takovými skandály ve skutečnosti nejsou.

Párky bez masa, jogurty bez ovoce, špekáčky bez špeku...titulky takového typu upoutávají vždy nejvíc. A média to dobře vědí. Otázkou ovšem je, jestli je podobný přístup ve prospěch zákazníka. Neměla by cílem testování v médiích být spíše snaha usnadnit spotřebiteli orientaci na někdy nepřehledném trhu s potravinami, než zbytečné zastrašování, vyvolávání paniky, poškozování dobrého jména výrobců a až šíření poplašných zpráv? Testy potravin jsou atraktivním tématem, kterých se v poslední době chopilo téměř každé médium. Ne každé ale usiluje i o naprostou nezávislost a objektivitu, která by v tomto případě měla být nutností. Snaha po senzaci, zájem inzerentů, nekvalifikovaná pracoviště, neodborné komentáře… Příčin může být hodně, ale neseriozně provedený test může ve finále poškodit jak zájmy spotřebitele, tak výrobce, a dokonce i samotná média.

Možná právě zde vzniká prostor pro „zásah shůry“ – určitou formu státního dozoru, která by například pomocí certifikace stanovené na základě objektivně hodnocených kritérií výrazně odlišila testy „pouze“ senzorické od testů relevantních, laboratorních. Možná právě to je způsob, jak zabránit dalším uměle vytvořeným potravinářským skandálům a docílit toho, aby testy sloužily účelu, kterému mají – pomáhat spotřebiteli.

Svět potravin bude tuto problematiku pro vás dále sledovat.

Tipy pro vás – jak poznáte, zda je testování seriózní?

Na závěr našeho seriálu vám přinášíme několik vyzkoušených tipů, jak odlišíte kvalitní a užitečné testy od těch matoucích:

1. Podívejte se, jaké parametry pro testování byly zvoleny. Jsou v souladu s atributy důležitými pro spotřebitele? Pokud redakce testuje pouze senzoricky a složení poroty je pouze redakční, do odbornosti má pak test daleko. Kromě toho by tento fakt měl být u testu zřetelně uveden.

2. Médium by vždy mělo uvést zdroj svých informací, ať už se jedná o laboratoř, která výrobky testuje, nebo komentáře odborníků. Jen testy stojící na pevných odborných základech mohou být pro spotřebitele důvěryhodné.

3. Mnohé vypovídá i množství výrobků zahrnutých do testu. Mapuje šíře testu celý trh, nebo se omezuje na pár představitelů daného segmentu? Seriozní test se snaží zhodnotit reprezentativní vzorek výrobků na trhu.

4. Vyjadřují se k testovanému typu výrobku autority z oblasti potravinářství, odborníci z certifikovaných laboratoří a je celý test doplněn odborným, avšak spotřebitelům srozumitelným způsobem? Nebo článek stojí na názoru jednoho člověka a na všeobecně známých informacích?

5. Vyplývá z výsledků a celého komentáře, jakým způsobem by měl spotřebitel daný, testovaný výrobek nakupovat a jakými parametry se při jeho výběru řídit? Je tedy test spotřebitelsky přínosný a pro zákazníka praktický?

6. Dokáže dané médium zodpovědně a jasně odpovědět na případné otázky výrobce či čtenáře k daným testům, výběru výrobků či způsobu testování? Pak si za svými testy stojí a věřit jim může i spotřebitel.