28.03.2022 redakce, Martin Honzík, Shutterstock
Spotřebitelé si mohou dnes vybrat ze skutečně široké palety džemů. Královskou korunu mezi oblíbenými příchutěmi ale stále drží ty jahodové a meruňkové. A právě na ty se zaměřila naše hodnotitelská komise. A protože se v minulosti objevily zprávy ohledně falšování ovocného podílu, hlavní otázka byla jasná. Nepřikrášlují si náhodou výrobci čísla při jeho stanovování?
Co určuje kvalitu ovocných pomazánek? Nepochybně obsah a kvalita použitého ovoce. Konzistence je od kašovité po tuhou, s vůní a chutí odpovídající použitému ovoci. Stabilita ovocných pomazánek je tradičně dána vysokým obsahem cukru, a tedy nízkou aktivitou vody (tj. vody, která je dostupná pro růst mikroorganismů). Jiná situace je v případě pomazánek s nízkým obsahem cukru - ty po otevření nejsou příliš údržné, je nutné je sklado- vat v chladničce a co nejdříve je zkon- zumovat. Trvanlivost ovocné pomazánky je většinou dána změnou barvy výrobku, kdy dochází k degradaci anthokyanových barviv za vzniku nevzhledných hnědých tónů. Rychlost této chemické změny je závislá také na teplotě a přístupu světla a je tedy vhodné skladovat ovocné poma- zánky v chladu a temnu.
Do testu jsme zařadili 5 jahodových a 5 meruňkových džemů tuzemské i zahraniční výroby. Senzorické hodnocení proběhlo v laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT). Postup všech senzorických analýz byl v souladu s mezinárodními ISO normami. Samotné hodnocení probíhalo v senzorických boxech, nalýzu provádělo 12 zaškolených hodnotitelů. K hodnocení byly použity nestrukturované stupnice s dvanácti deskriptory a u celkového hod- nocení byla použita pětibodová stupnice.
Celkové hodnocení u jahodových džemů se pohybovalo v rozmezí známek 1,8 – 3,1, hodnocení meruňkových džemů bylo vyrovnanější – od známky 1,7 do známky 2,3. Nejhůře hodnocený džem jahodový pocházel od malého tuzemského výrobce, hodnotitelé neocenili barvu – šlo o vzorek podprůměrného vzhledu, tmavší nahnědlé barvy a tužší, hutné konzistence s průměrnou intenzitou jahodové chuti.
Z analytických parametrů byly stanoveny povinné výživové údaje a obsah vlákniny, hodnota refraktometrické sušiny a také výše ovocného podílu. Dobrou zprávou je, že všechny džemy splnily legislativní požadavky, pouze u džemů ZEZEM výrobce špatně zařadil džemy do skupiny. Vzorky byly nakoupeny v prosinci 2021, a proto byly hodnoceny podle v té době platné legislativy. Podle vyhlášky platné do konce roku 2021 (vyhláška č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambo- ry a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování) by tyto džemy měly být označeny jako džemy výběrové (Extra) speciální, kde je refraktometrická suši- na nejvýše 40 %. U meruňkového džemu ZEZEM není ve shodě s nutriční deklarací laboratoří stanovená hodnota. Z tohodůvodu byla snížena známka o jeden stupeň. Ostatní džemy dostaly za analytické hodnocení známku nejvyšší. U džemů byl pro zajímavost stanoven celkový obsah vlákniny, který se pohyboval v hodnotách 0,90 – 1,19 g/100 g. Na závěr je potřeba zdůraznit, že všechny testované džemy splnily deklarovaný ovocný podíl, což je velmi dobrá zpráva pro spotřebitele.
24.06.2022 | Grilované maso a spousta zeleniny jsou symbolem zdravé kuchyně. Přesto konzumaci takových jídel často doprovází nepřítel v podobě neviditelných kalorií, který může ze zdánlivě „neškodného jídla“ udělat kalorickou bombu. Tím skrytým problémem jsou energeticky vydatné zálivky či dresinky.
13.08.2021 | Český trh s biopotravinami neustále roste. Geometrickou řadou tak přirozeně přibývají i výrobci, kteří do „nákupních košíků“ českých spotřebitelů přispívají rozšiřující se paletou bio výrobků. Na skupinu bio výrobků zaměřil v posledních měsících pozornost i CZ TEST, konkrétně na neochucené bio jogurty. Nakoupili jsme 12 vzorků, podrobili je laboratorním analýzám i senzorickému testování… a tady jsou výsledky.
20.06.2022 | Těstoviny se bezpochyby těší celosvětově velké oblibě. Jak dokládají data Českého statistického úřadu, jejich spotřeba rok, co rok raketově vzrůstá i u nás – stejně jako teze, že jde o potravinu kalorickou. Jak to, že pak Italové neváží metrák, ani když v průměru spořádají 14 kilogramů pasty „na hlavu“, což je patrně dvojnásobek českého průměru?
