26.05.2023 Jana Čiháková
Obchodní řetězce podle viceprezidenta Agrární komory ČR (AK) a generálního ředitele společnosti Úsovsko Jiřího Milka dlouhodobě diskriminují tuzemské výrobce potravin pomocí přemrštěných obchodních přirážek, nevýhodného umístění v regálech či nedoplňováním jejich zboží na pulty. "Každá nová smlouva znamená další slevu a vyšší marži pro obchod. Nikoliv nižší cenu pro zákazníka," řekl dnes Milek na sněmu AK v Olomouci.
Obchodní řetězce dnes kritizoval také prezident AK Jan Doležal, který je ve vztahu k zemědělcům označil za "žábu na prameni". Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza na to řekl, že podle výsledků šetření antimonopolního úřadu mají naopak nejvyšší marže hlavně velcí zemědělci, kteří loni uměle zdražovali potraviny.
Tři čtvrtiny tuzemského maloobchodu podle Milka ovládá 11 obchodních řetězců, které se snaží co nejlevněji nakoupit a co nejdráže prodat. Například za kilogram brambor zemědělci loni v prosinci dostali zaplaceno 6,64 koruny, na pultech obchodů se ale prodával za 16,36 koruny. Kilogram jablek z českých sadů byl obchodním řetězcům v dubnu prodáván za 17,33 koruny, na pultech jeho cena atakovala 40 korun. Zemědělci podle Milka doplácí také na privátní značky obchodních řetězců, které snižují poptávku po českých potravinách zavedených značek.
Potraviny od loňského podzimu v obchodech výrazně zdražují. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) z toho vinil hlavně obchodní řetězce. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v úterý oznámil, že při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže. Za poklesem cen potravin v poslední době je podle Nekuly mimo jiné tlak různých institucí.
Prouza po úterním zveřejnění výsledků šetření antimonopolního úřadu uvedl, že to považuje za ukončení diskuse o cenách potravin. Dnes poznamenal, že podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) měly velké zemědělské firmy loni nejvyšší zisky v moderní historii. "Chápu, že se pánům z vedení Agrární komory líbí okrádání občanů této země, ať už přes uměle navýšené ceny nebo přes miliardy neefektivních dotací, ale je jasné, že jejich éra končí a příští rok už si budou muset platit alkohol i prase do tomboly na Agrárním plese sami," dodal.
Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová dnes na sněmu AK řekla, že za růst cen potravin na pultech obchodů mohou částečně vysoké náklady na jejich produkci, které souvisí například s prudkým růstem cen energií či hnojiv, a také obchodní řetězce a jejich značné marže. U vysoce zpracovaných potravin podle Večeřové činí přirážka obchodních řetězců 100 a více procent. Podle Večeřové je třeba umravnit obchodní řetězce, které potravinářům vyhrožují, že pokud jim výrobky nedodají za nižší cenu, tak je dovezou ze zahraničí.
Podle Doležala jsou obchodní řetězce jádrem pudla mnohých problémů tuzemského zemědělství. "A to včetně nucené orientace na základní polní plodiny, které řetězcům nemusíme přímo prodávat," řekl Doležal, podle kterého ministr zemědělství na nemorální chování obchodních řetězců v posledních měsících správně upozorňoval. "K určité nápravě stran snížení nehorázných přirážek došlo. Dodavatelé by nicméně ocenili ještě narovnání hřiště, co se týče férových cen a férového zacházení," dodal Doležal.
16.05.2023 | Tradiční Plzeňská muzejní noc bude letos opět plná zážitků. V pátek 26. května od 16 do 23 hodin se můžete vydat na komentované prohlídky Pivovarského muzea v Plzni a Plzeňského historické podzemí netradičně za soumraku a po setmění.
26.05.2023 | Stát na spotřební dani za alkoholické nápoje vloni vybral 14,3 miliardy korun, o 400 milionů korun více než v roce 2021. Téměř dvě třetiny (64 %) z celkového inkasa přitom připadly na sektor lihovin, a to i přesto že se podílejí pouze 29 procenty na celkové spotřebě alkoholu. Dle dat Českého statistického úřadu navíc jejich konzumace dlouhodobě klesá. Inkaso za šumivé víno meziročně vzrostlo o 13 procent. Nesystematičnost ve spotřebním zdanění vede k dezorientaci lidí. Devět z deseti Čechů chybně označuje panák 40% vodky za nápoj s nejvyšším obsahem alkoholu.
31.05.2023 | U klasických bílých jogurtů se obsah bílkovin pohybuje kolem 3 až 4 gramů/100 ml. Někteří výrobci mohou obsah bílkovin navyšovat přidáním mléčné bílkoviny. Právě obsah bílkovin je hlavním ukazatelem, ve kterém se klasické bílé jogurty odlišují od skyru. Právě ten jejich množstvím bezesporu vyniká.
