28.03.2023 PETR HAVEL
Zejména v souvislosti se šířením ptačí chřipky v chovech drůbeže v naší zemi se stala častou součástí zpráv o rizicích ptačí chřipky také teze, že jde o nemoc přenosnou na člověka. To mohlo minimálně v části spotřebitelů vzbudit obavy z kontaktu s drůbeží, například ve venkovských malochovech, a také obavy z konzumace masa a vajec. Ve skutečnosti se ale přenos ptačí chřipky na člověka v ČR dosud nikdy neprokázal, a plně průkazné nejsou ani případy přenosů této nemoci v jiných, zejména asijských teritoriích.
Aby k takovému přenosu došlo, musel by být příslušný jedinec v trvalém a intenzivním kontaktu s nemocnou drůbeží, jinými slovy, musel by s ní obrazně řečeno „spát v posteli“. To v praxi znamená, že výroky o přenosu ptačí chřipky na člověka je třeba vnímat jako princip předběžné opatrnosti, ale ne jako riziko skutečně reálné, alespoň ne v podmínkách ČR.
To samé se týká konzumace drůbežího masa a vajec z nemocné drůbeže. Ke konzumaci totiž může reálně dojít, například tehdy, když se ptačí chřipka u drůbeže ještě neprojeví, nebo jí (zejména drobnochovatel) vůbec nezjistí. Ani v tomto případě spotřebiteli žádné riziko nehrozí a vejce nebo maso drůbeže může bez obav konzumovat. Pokud by přitom někdo argumentoval likvidací drůbeže a vajec v napadených chovech, pak je třeba zdůraznit, že důvodem likvidace je vždy především zamezení dalšího šíření nákazy mezi drůbeží.
Z drůbeže, ale nejen z ní, ovšem člověku riziko některých onemocnění skutečně hrozí. Jde například (a především) o salmonelózu, která se může přenášet kontaktem s infikovaným zvířetem, nebo i prostřednictvím druhotné kontaminace při přípravě potravin z produktů rostlinného původu v domácnosti spotřebitele. Opět nejen z drůbeže, ale i dalších hospodářských i volně žijících zvířat, a dokonce i plazů, zejména při přípravě pokrmů, hrozí člověku také kampylobakterióza, která představuje podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ještě častější riziko než salmonelóza. O řád nižší riziko pak představuje také trichinelóza (svalovec), spojená s konzumací vepřového masa a zejména masa z divočáků, a proto se také veškerá ulovená a obchodovaná divoká prasata v ČR vyšetřují. Výskyt této nemoci u člověka byl ale v ČR naposledy zaznamenám v roce 1954. Tak či tak, člověku nebezpečných „breberek“ je celá řada, přičemž pro prevenci možných rizik ve všech případech platí, že je lze zlikvidovat tepelným ošetřením příslušných potravin, a to za teploty minimálně 70 stupňů Celsia působící po dobu 5 minut v celém objemu potraviny.
To vše v praxi znamená, že samotný kontakt se zvířaty představuje pro člověka z hlediska přenosu nějaké nemoci mnohem nižší riziko, než jaké představuje nesprávné skladování a příprava pokrmů. Zároveň platí, že pokud jsou potraviny živočišného původu dostatečně tepelně opracovány, nehrozí riziko nemoci z takových produktů vůbec, ovšem právě pokud jsou správně skladovány.
Přímým kontaktem od zvířat (avšak v drtivé většině ne od hospodářských zvířat) se i v podmínkách ČR člověk nakazit může, přičemž nejnebezpečnější nemocí je vzteklina. Hlavní riziko představují lišky, jejichž počty v poslední době také na našem území rostou, k tomu ale, aby se člověk od lišky vzteklinou nakazil, musí ho liška, obrazně řečeno, pokousat. Virus vztekliny se totiž musí dostat přímo do organismu člověka, například prostřednictvím i drobné, otevřené rány. Vzteklinu mohou přitom přenášet také jezevci, ale i všeobecně oblíbení a chránění netopýři. Nicméně od roku 2002 se v naší zemi vzteklina nevyskytuje. Méně nebezpečnou nemocí je pak tularémie pocházející od zajíců a králíků, kterou se člověk může, obvykle od uhynulých zvířat, nakazit skutečně i přímým kontaktem.
31.05.2023 | U klasických bílých jogurtů se obsah bílkovin pohybuje kolem 3 až 4 gramů/100 ml. Někteří výrobci mohou obsah bílkovin navyšovat přidáním mléčné bílkoviny. Právě obsah bílkovin je hlavním ukazatelem, ve kterém se klasické bílé jogurty odlišují od skyru. Právě ten jejich množstvím bezesporu vyniká.
23.05.2023 | Zachraň jídlo, nezisková organizace zabývající se bojem proti plýtvání potravinami, nedávno dosáhla dalšího významného milníku. Její projekt Zachraň oběd překonal hranici 20 000 darovaných pokrmů, čímž se podařilo zachránit a efektivně využít tisíce kilogramů vařených pokrmů z firemních jídelen. Navíc po několikaleté snaze vešla v platnost nová vyhláška Ministerstva zemědělství, která umožňuje darování pokrmů zchlazených nebo zmrazených na konci výdejní doby. Tato změna usnadní darování.
19.05.2023 | Ve světě gastronomie patří k největším překvapením posledního roku. Nový šéfkuchař restaurace Triton zaujal především precizním skloubením vizuální a chuťové stránky svých pokrmů. Ale hlavním trumfem jeho kuchařské práce jsou emoce.