Není vám dobře po jídle? Na vině může být jedna z těchto věcí

04.06.2021 Jana Čiháková

Trávicí systém vypadá jednoduše. Ale jen podle učebnicových obrázků. Trávení po pravdě představuje soubor složitých procesů, které mimo jiné ovlivňují i zdánlivě nesourodé věci – například psychická kondice, pohybová aktivita nebo kvalita spánku. A jelikož je hladký průběh trávení jedním z předpokladů, jak tělu zajistit důležité živiny, nelze žádný ze zažívacích problémů přecházet a už vůbec ne pakliže je dlouhodobý.

Pro správné fungování našeho organismu je zásadní příjem tří základních složek – těmi jsou cukry, tuky a bílkoviny. I když se mohou poměry těchto složek lišit podle věku nebo výkonu a výdeji energie u určitých skupin osob, obecně se uvádí, že poměr těchto složek by měl být 50 až 55 % sacharidů, 30 až 35 % bílkovin a 10 až 15 % tuků. Každá z těchto tří základních složek se také vstřebává v jiné části traktu. Složené cukry se začínají zpracovávat už v ústech, kde je přítomný enzym produkovaný slinnými žlázami ptyalin, následné procesy probíhají ve dvanáctníku a tenkém střevě, oproti tomu bílkoviny se začínají trávit až v žaludku. Zde se jako složka žaludečních šťáv nachází enzym pepsin, který začne štěpit bílkoviny do jednodušší formy, další práce probíhají ve slinivce a následně ve střevech, kde jsou teprve vyčleněny aminokyseliny, které se vstřebají do krve. Tuky se tráví především ve dvanáctníku a v první třetině tenkého střeva, o mnoho složitěji a také déle. Za působení žlučových solí a enzymu lipázy se rozpadá jejich vazba, vzniknou tak mastné kyseliny a glycerol. Ze všech těchto makroživin je vyživována každá buňka v těle, některé z nich zároveň představují zdroj energie. Trávicí trakt je přitom dlouhý, chyba může nastat v jedné i více jeho částech současně, důležité je, ji umět alespoň částečně identifikovat a posléze napravit.

Břicho nebolí jen tak

Poruchy trávení (funkční dyspepsie) mohou mít mnoho příčin a mohou vznikat v každé části dlouhého trávicího traktu. Obecně je lze rozdělit na dyspepsii horního a dolního typu. V prvním případě je typické pálení žáhy, bolest nebo tlak v nadbřišku nebo pocit plnosti. V druhém případě jde o bolesti a tlak ve spodní části břicha, nadýmání, potíže s vyprázdněním či naopak průjmové stavy. K oběma typů se následně přidružují i další projevy. Pokud je například bolest břicha doprovázena nadměrnou žízní, bolestmi hlavy, výkyvy nálad, nevysvětlitelným vztekem, vyčerpáním a nervozitou nebo přibíráním na váze, může být na vině abnormální příjem bílkovin. Neustálé chutě na sladké a nadýmání zase může značit, že je ve stravě přítomno příliš mnoho jednoduchých cukrů.

Většina trávicích problémů je tedy připisována nevhodné skladbě jídelníčku. Jako možné příčiny, které mohou některé z trávicích obtíží způsobit, se uvádí nepoměr makroživin (cukry, tuky, bílkoviny), nepravidelná strava bohatá na nezdravé tuky, konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, nedostatečný pitný režim, absence vlákniny nebo zvýšená konzumace alkoholu.

Vše v rovnováze

Ne vše, co se jeví jako „zdravé“ jídlo, tělu vždy prospívá. Příkladem je například jídelníček zaměřený na abnormální množství zeleniny, je prokázáno, že stravování založené na vysokém příjmu zeleniny je zároveň i jedním ze spouštěčů trávicích obtíží. Kromě množství je vhodné zohlednit i dobu trávení jednotlivých potravin. Jsou-li totiž často konzumována rychle stravitelná jídla, dostavuje se častěji i pocit hladu, potravy je v tomto důsledku přijímáno více, často pak takové, která je bohatá na sacharidy. Tělo je v tomto důsledku zaplaveno glukózou, která se nestíhá zpracovat a ukládá se do tukových zásob. Zároveň způsobuje nadýmání a bolestivý tlak ve střevech. Naopak jídla, která se tráví pomaleji, pracují s hladinou cukru v krvi efektivněji, budete mít více energie, ale zároveň jejich konzumací tělo zatěžujete. Ani toto tedy není cesta, ideální je tedy za den přijímat obě skupiny (více o tom na dalších stránkách).

Když je jídlo z obliga

To ale neznamená, že se tyto potíže nevyhýbají ani lidem, kteří jedí, řekněme, přímo ukázkově. Výzkumy z posledních let zmiňují i spojitost s psychickým rozpoložením. Je již prokázáno, že například onemocnění, které je označováno jako syndrom dráždivého tračníku, vzniká z dlouhodobého stresu. Toto onemocnění dokonce trápí dokonce 35 procent lidí.

Syndrom souvisí s nesprávnou hybností tlustého střeva, to posléze neúměrně reaguje na nervové podněty. Úzkosti ale mohou být i příčinou jiných trávicích potíží – zácpy, průjmu i nadýmání. Stres je totiž spojený s vyplavováním kortizolu a ten narušuje trávicí procesy. Cestou, jak tyto stavy napravit, je kromě podpory psychické stability i podávání léků na průjmy, či potíže s vyprázdněním, zařazení probiotik do stravy (mléčné produkty), zvýšení příjmu vlákniny aj.

Vedle stresu trávení ovlivňuje také pohybová aktivita, která je základních předpokladem pro zajištění peristaltiky střev. To také vysvětluje, proč mají největší trávicí problémy lidé se sedavým zaměstnáním, kteří jsou sportovně nečinní. Zvlášť v těchto případech je důležité zařadit do denního plánu i pohyb. Nemusí jít přitom o běh nebo lekce spinningu, stačí i krátká procházka či výšlap do schodů.

Na trávení má velký vliv i spánek, jak jeho kvalita, tak jeho vlastní proces. Během odpočinku střeva i nadále pracují, a protože není vydávána žádná jiná energie, například na pohyb, myšlení atd., může se nezanedbatelná část energetických zásob věnovat právě trávení. Pokud ale není spánek kvalitní a dostatečně dlouhý (doporučuje se 8 hodin denně), není ani trávicí systém připraven pracovat na sto procent.

Text Jana Tobrmanová Čiháková, foto shutterstock