30.08.2022 OLEJ NAD ZLATO
Na internetu koluje spousta mýtů týkajících se konzumace tuků a mastných kyselin. Někdy se objeví i vědecká studie, která se naoko vymyká ze soudobých poznatků doporučovaných předními renomovanými odbornými společnostmi nebo národními doporučeními vyspělých států. Tato doporučení vznikají na základě důkladné rešerše odborné literatury a následně zkoumají kvalitu provedených studií. Teprve v případě průniku shody informací jsou doporučení vydávána.
Evropská komise má na svých stránkách dobře strukturovaný a aktualizovaný přehled výživových doporučených dávek pro tuky, jednotlivé skupiny mastných kyselin a cholesterol přijímaný stravou. Přehled je stručný, srozumitelný a vždy doprovázený odkazem na zdrojový dokument.
Některá doporučení se mohou parametricky mírně lišit. Nicméně z průniku číselných hodnot si lze učinit dobrý obrázek, jak by měla vypadat nutričně vyvážená strava z pohledu konzumace tuků.
Často se setkáváme s doporučeným příjmem na úrovni 30 % z celkového příjmu energie. Jak vyplývá z přehledu, existují i doporučení vyšší (až do 45 % z celkového příjmu energie). Vyšší příjem tuků by měl být doprovázen zvýšeným výdejem energie.
Někdy se můžeme v článcích na internetu setkat s názorem, že se nasycených mastných kyselin nemusíme bát a lze je konzumovat dle libosti. Jak ukazuje průřez doporučeními na stránkách Evropské komise, není to pravda. Nejčastěji se můžeme setkat s názorem, že běžná populace by neměla konzumovat více nasycených mastných kyselin, než odpovídá 10 % z celkového příjmu energie. Osoby se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění by měly příjem ještě více omezit (na 7 % z celkového příjmu energie). Zdánlivě volnější francouzské doporučení (12 % z celkového příjmu energie) platí současně s omezením 8 % z celkového příjmu energie pro součet obsahu více aterogenních mastných kyselin (laurové, myristové a palmitové). S ohledem na složení tuků je i toto doporučení obdobné.
Příjem by neměl překročit 2 % z celkového příjmu energie, případně se doporučují hodnoty i nižší. V dnešní době již transmastné kyseliny v rámci Evropské unie nepředstavují problém. Evropská komise po dlouhých diskusích přistoupila k regulaci jejich obsahu v potravinách. Podle nařízení (EU) č. 2019/649 z dubna 2019, které vstoupilo po dvou letech přechodného období 21. dubna 2021 v účinnost, nesmí obsah TFA mimo přirozeně se vyskytujících v tucích živočišného původu překročit hodnotu 2 g na 100 g tuku.
Rozlišujeme 2 skupiny: omega 3 a omega 6 podle polohy dvojné vazby od koncového uhlíku mastné kyseliny. Okolo polynenasycených mastných kyselin bývá trochu zmatek. Zatímco omega 3 mastné kyseliny jsou oprávněně více preferovány, omega 6 mastné kyseliny bývají neoprávněně zatracovány. Doporučená množství ke konzumaci pracují s dvojí úrovní. Úroveň nižší 0,5 % (pro omega 3) a 2,5-4 % (pro omega 6) z celkového příjmu energie je míněna pro zajištění základních funkcí v organismu. Úroveň vyšší pro sumu polynenasycených mastných kyselin 7-10 % z celkového příjmu energie jsou prospěšná z pohledu kardiovaskulárního zdraví. Doporučován je navíc aditivní příjem polynenasycených omega 3 mastných kyselin s prodlouženou délkou uhlovodíkového řetězce EPA a DHA (kyseliny eikosapentaenová/dokosahexaenová). Příjem omega 6 mastných kyselin by neměl překročit 10 % z celkového příjmu energie, což většinou v rámci běžné stravy splňujeme.
Doporučovány jsou hodnoty příjmu v rozmezí 10-20 % z celkového příjmu energie. Někdy nejsou doporučení pro mononenasycené mastné kyseliny kvantifikována. Příjem vyplývá z rozdílu celkový příjem tuků mínus (součet příjmu nasycených, transmastných a polynenasycených mastných kyselin).
Můžeme se setkat s doporučeními konzumace cholesterolu prostřednictvím stravy pod 300 mg/den. Od číselných hodnot doporučení pro cholesterol se v současnosti upouští ze dvou důvodů. Tělo si umí syntetizovat cholesterol samo a vyšší příjem stravou je automaticky regulován prostřednictvím omezení příjmu nasycených mastných kyselin. Výše uvedený limit pro nasycené mastné kyseliny redukuje konzumaci živočišných tuků a tím automaticky i cholesterolu prostřednictvím stravy.
Pozorný čtenář by mohl namítnout, že v přehledu doporučení na stránkách Evropské komise chybí odkazy z poslední doby. Pokud se podíváme do současných doporučení pro obyvatele USA, Velké Británie nebo WHO, tak se tato novější doporučení parametricky neliší od těch, která jsou publikována v přehledu Evropské komise. Nové poznatky o těch v přehledu publikovaných nejsou.
Na internetu se objevuje spousta nesmyslů od autorů, kteří se problematikou tuků profesně nezabývají. Nicméně občas můžeme narazit i na článek pro běžného čtenáře, kterému nelze po odborné stránce nic vytknout.
31.05.2023 | U klasických bílých jogurtů se obsah bílkovin pohybuje kolem 3 až 4 gramů/100 ml. Někteří výrobci mohou obsah bílkovin navyšovat přidáním mléčné bílkoviny. Právě obsah bílkovin je hlavním ukazatelem, ve kterém se klasické bílé jogurty odlišují od skyru. Právě ten jejich množstvím bezesporu vyniká.
28.08.2023 | Průmyslově zpracované potraviny výrazně zvyšují riziko vysokého krevního tlaku, srdečních onemocnění, infarktu a mrtvice. Napsal to list The Guardian s odkazem na dvě na sobě nezávislé studie, které by podle expertů měly být varováním pro vlády po celém světě.
27.09.2023 | Hygienici při letošních kontrolách zdravotní nezávadnosti zmrzlin ve Zlínském kraji zjistili, že 17 z 20 odebraných vzorků bylo nevyhovujících co do počtu bakterií z čeledi Enterobacteriaceae. Nadlimitní množství těchto bakterií svědčí o nedostatečném nebo nesprávném zajištění osobní a provozní hygieny při výrobním procesu zmrzliny, řekla dnes ČTK zástupkyně Krajské hygienické stanice Zlínského kraje Vendula Ševčíková.
