DÝNĚ NENÍ JEN NA POLÉVKU! OBJEVTE JEJÍ POTENCIÁL

DÝNĚ NENÍ JEN NA POLÉVKU! OBJEVTE JEJÍ POTENCIÁL

09.11.2022 Jana Čiháková

Dýňová polévka je podzimní evergreen, přesto je škoda se omezovat pouze na jednu její kulinární úpravu. Z dýně totiž připravíte i naprosto jedinečné tapas, skvělou pomazánku, noky, těstoviny a možná trochu překvapivě i koláč nebo buchty.

Kryštof Kolumbus kulinární svět neobohatil jen o brambory. Přikládá se mu také objev tykve. Tu úplně první údajně spatřil na Kubě. Poté, co se ukázaly benefity, jako například příznivý obsah živin a skvělé skladovací podmínky, stala se dýně rychle běžnou součástí lodního proviantu. Díky námořníkům se pak o věhlasné plodině dozvídali i v jiných zemích, zejména v italských Benátkách, které jakožto největší obchodní velmoc hlásaly o výhodách tohoto druhu zeleniny v celé Evropě. Dnes se dýně pěstují takřka všude, jejich pěstování je poměrně nenáročné. Vystačí si s živnou půdou vybavenou kvalitním humusem, živiny a vláhu si díky rozvinutému kořenovému systému pak obstarají samy.

ČESKÁ KVALITA

Dýně bývají ve větších obchodních řetězcích k dispozici celoročně, dovážejí se nám převážně ze Španělska a Portugalska. V sezóně bývají dostupné i dýně vypěstované v Čechách. Vzhledem k faktu, že Česká republika patří k zemím, kde je příkladně sníženo používání pesticidů na minimum, pod hranici standardů ostatních členských zemí Evropské unie, lze české dýně prohlásit za vysoce kvalitní a čeští spotřebitelé, mají-li možnost, by je měli přirozeně upřednostňovat, a to nejen v prospěch svého zdraví, ale i kvůli snižování uhlíkové stopy.

Pakliže se české dýně nedostávají do běžné tržní sítě, lze je zakoupit od farmáře. Mapu farem najdete například na webových stránkách Plody venkova (www.plodyvenkova.cz/mapa-farem-v-cr), či můžete využít nabídky služby i s možnou dovážkou Svět dýní (www.svetdyni.cz). V Čechách trend pěstování dýní sílí, k dostání je už minimálně 20 druhů. Přímou úměrou sílí také poptávka. Zatímco v roce 2010, 2011 byla využívána dýně v kuchyni sporadicky, dnes běžně tvoří dominantu podzimní sezónní nabídky českých restaurací.

TAK JAKOU?

Ačkoli na světě existuje asi 850 druhů tykví, z čehož je okolo dvou set jedlých, v kuchyni se běžně používá 6, 7 druhů. Patrně nejznámější a nejpoužívanější je dýně Hokkaidó, je to jediný druh, který nemusíte před kulinární úpravou loupat, proto je právě tento druh využíván i v profesionální kuchyni. Hojně používaná je pak dýně máslová, která se sice oloupat musí, slupka je ale tenká, dužiny je hodně a jemná máslo-oříšková chuť se nezapře. Zajímavá je i dýně žaludová, jako jedinou ji lze konzumovat i v syrové formě a pokud z listů římského salátu, červeného pomeranče, dýně, gorgonzoly a kešu ořechů připravíte salát, můžete se spolehnout na výjimečný chuťový zážitek. Mezi tykve s četným výskytem se řadí i dýně špagetová. Její dužina jde natrhat na vlákna a skutečně připomíná špagety. Může klidně suplovat i těstoviny, podobně, jako když se využívá špaget z cukety.

KVALITA NA PROKLEPNUTÍ

Dýně Hokkaidó patří k nejvariabilnějším druhům. Lze ji použít do slaných i sladkých jídel, skvělá je i jako příloha ve formě pyré, hranolek nebo pečená s česnekem a rozmarýnem, případně medem a sypaná praženými piniovými oříšky.

Při koupi se doporučuje rozhodovat se podle barvy – její sytost by měla zaručit i plnost v chuti. Plod by měl být také matný! Ukazuje stupeň zralosti, lesklý povrch značí mladý kus. Na stupeň zralosti poukazuje také stopka. Ta by měla být úplně suchá a tvrdá. V případě, že je měkká, je lepší dýni nechat ještě uležet. Dýně za příhodných skladovacích podmínek vydrží klidně týden, není třeba se tedy obávat zkázy.

Dýni je při koupi vhodné si i potěžkat, těžší plod bude nejen zralejší, ale bude mít přirozeně i více dužiny. Kvalitu lze zjistit i poklepem. Dunivý, těžký zvuk je zárukou dobrého plodu, naopak dutý zvuk poukazuje na nízký obsah dužiny. Samozřejmostí, která platí pro všechny plody pak je, že ani dýně by neměla být potlučená a spotřebitelé by na ni neměli objevit měkká místa.

EVERGREEN

Největší podzimní tradici má samozřejmě dýňová polévka. Její vznik se datuje k počátku 19. století, kdy byla poprvé uvařena obyvateli Haiti jako pokrm připomínající oslavu nezávislosti ostrova na francouzských kolonistech. Do té doby nesměli domorodci jíst něco tak extravagantního a museli se spokojit s chlebovou polévkou.

Dýňová polévka, je možná trochu paradoxně, oblíbená i ve Francii, ačkoli připomíná ztrátu jejich jediné kolonie. Na francouzský způsob se dýňová polévka připravuje z kořenové zeleniny (1 celer, 2 mrkve, 1 petržel), která se orestujte na zkaramelizované cibuli, přidá se na kostičky nakrájená dýně Hokkaidó. Orestovaná zelenina se zalévá půl litrem bílého vína, následně se přidá bobkový list, nové koření a sůl. Z polévky se nechá odpařit alkohol a zalije se vývarem podle potřeby (asi 0,5 litru). Poté se rozmixujte a vmíchá se do ní jedna zakysaná smetana.

Poněkud pikantnější je pak indická variace. Postup je podobný, jen se nepoužívá víno, ale 1 litr vývaru, do polévky se přidávají dvě polévkové lžíce koření Garam Másala, chilli a po rozmixování se zjemňuje smetanou ke šlehání.

Proslulá je také dýňová polévka podle světoznámého kuchaře Jamieho Olivera, která použitými ingrediencemi směřuje k italské gastronomii. Na olivovém oleji se orestují dvě červené cibule, přidává se 1 řapíkatý celer, dvě mrkve a poté dvě máslové dýně. Z koření nesmí chybět sůl, česnek, chilli, pepř a čerstvý rozmarýn. Polévka se zalévá zeleninovým vývarem a už se dále nezahušťuje smetanou.

NA START

Dýně může otevřít i nedělní menu anebo se stát dominantou pohoštění. Neotřelým zpestřením svátečního stolu mohou být jednohubky s dýňovou pomazánkou. Tu je možné připravit z pečené máslové dýně, která se rozmixuje s trochou jablečného moštu, dochutí se solí, skořicí a muškátovým oříškem. Může se zakápnout i trochou citrónové šťávy. Pro milovníky slané kuchyně lze pak doporučit recept Romana Pauluse. „Dýni uvaříme nebo upečeme v troubě, necháme vychladnout a rozmixujeme na pyré. To smícháme s tvarohem, sekanou listovou petrželí, najemno nakrájenou červenou cibulí, medem a nasekanými praženými dýňovými semínky. Dále přidáme prolisovaný česnek, osolíme, opepříme a opět důkladně promícháme, doporučuje na stránkách kuchyně Lidlu.

Svěžím a lehkým předkrmem mohou být i dýňové kuličky s dipem. Připravují se z  dýně Hokkaidó ochucené kurkumou, koriandrem, solí a šalvějí, která se upeče do měkka a poté rozmačká. Do směsi se přidává strouhanka, aby vzniklo vláčné těsto, které se následně tvaruje do kuliček, a ty se poté obalují v pražených dýňových semínkách. Dip je jednoduchý. Připravuje se z bílého jogurtu, citronové šťávy a máty. S dipem z jogurtu anebo zakysané smetany lze podávat i dýňové placičky. Na 12 placiček je potřeba 400 ml nahrubo nastrouhané dýně, 50 ml mléka, vejce, lžíce hladké mouky nebo strouhanky, lžíce solamylu, lžíce nasekaných bylinek, sůl, mletý černý pepř a olej na smažení a jedna dýně nastrouhaná na jemno. Ingredience stačí smíchat, vytvořit z těsta placky a opékat je na trošce tuku. 

ZA PÁR MINUT

Výhodou dalšího vaření s dýní je mít připravené dýňové pyré, které lze uchovávat v lednici okolo čtyř dní. Je skvělým základem na přípravu dýňových noků. K pyré se v tomto případě přidává 50 g parmazánu, 500 g polohrubé mouky, sůl a dvě lžíce oleje (například řepkového). Noky se pak vaří v osolené vodě, dokud nevyplavou na povrch.

Z pyré lze snadno připravit i dýňové rizoto. Postup je stejný jako na klasické italské rizoto z rýže arborio (na zesklovatělou cibuli se přidají 2 hrnky rýže, 1,5 hrnku vývaru, kterým se rýže podlévá do změknutí, zjemňuje se máslem a parmazánem). Jen se v poslední fázi přidá i pyré a šalvěj.

Z pyré lze během pár minut připravit i rychlou omáčku na těstoviny nebo tortellini (pyré se jen zahřeje, přidá se petržel, muškátový oříšek, sůl, pepř a smetana), nebo indické kari. Na oleji stačí orestovat kari pastu, cibuli, citronovou trávu, kardamom a hořčičná semínka, poté přidat pyré, kokosové mléko, případně vývar. Nakonec se směs zakápne limetou a ochutí lístky máty. Kari lze podávat s cizrnou, rýží, lze do něj přidat i kuřecí maso…Největší využití má pak pyré ve sladké kuchyni.

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

KRÁLOVNA PODZIMU DÝNĚ: VÍTE, ŽE SE PŮVODNĚ JEDLA SYROVÁ?

23.10.2023 | Tykve pochází z Ameriky a jejich využití je datováno do doby před pěti až deseti tisíci lety. Nejdříve byly divoce rostoucí rostliny sbírány za účelem získání olejnatých semen. Později Indiáni objevili, že tykve mají sladkou dužinu a dýně získala název „askutasquash“, což znamená „jíst rovnou bez vaření“.

VELIKONOČNÍ NÁKUP JE LEVNĚJŠÍ: CO, KDE A ZA KOLIK?

27.03.2024 | ngredience na velikonoční pečení jsou meziročně levnější v průměru o necelou pětinu. Zákazníci letos ušetří především za vejce (35 %), mléko (30 %) nebo mouku (27 %), nepatrně zdražilo pouze máslo. Průměrná sleva vybraných položek v akčních letácích byla letos 20 %.

VINAŘSKÁ SEZÓNA NEKONČÍ: TYTO AKCE JEŠTĚ STÍHÁTE

02.11.2023 | Někdo podzim miluje pro jeho barevnou krajinu a dlouhé poklidné večery, jiného zas brzká tma a zima může spíše znepokojovat. Pojďme si zkusit podzim užít už jenom proto, že nabízí řadu zajímavých vinařských akcí. Nejen na Moravě, ale i ve středních Čechách, které mají v pěstování vinné révy staletou tradici. Nejznámější středočeská města vínu zaslíbená jsou Mělník a Kutná Hora. Nenechte se ovšem mýlit, kvalitní víno umí vyrobit také u Slaného i na Karlštejně.

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

202402

Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.