ČESKO PLNÉ PESTICIDŮ? NEVĚŘTE MÝTŮM!!!

ČESKO PLNÉ PESTICIDŮ? NEVĚŘTE MÝTŮM!!!

02.08.2022 PETR HAVEL

Přestože je životní prostředí v naší zemi kontaminováno téměř nekonečným počtem rizikových látek vznikajících při průmyslové výrobě nebo nedostatečnou likvidací obalů, odpadů a dalších civilizačních produktů, jsou za hlavní rizikové látky stále považovány zejména pesticidy používané převážně (ale nejen) v zemědělství. Toxinů v přírodě je ale mnohem více a zahrnují mimo jiné i širokou skupinu látek, které si vytvářejí rostliny na obranu vůči svým býložravým predátorům.

Nejnovější celoevropské statistiky dokládají, že situace v ČR je z hlediska jejich používání o mnoho lepší, než jaký je mediální obraz tohoto problému, a také o mnoho lepší než v řadě vyspělých zemí EU, včetně takových, které jsou všeobecně považovány za symboly k přírodě blízkému zemědělskému hospodaření, případně za symboly kvality zemědělské produkce.

Podle v letošním květnu publikovaných dat Evropského statistického úřadu (Eurostat) klesl totiž v ČR za posledních deset let prodej a spotřeba pesticidů nejvíce ze všech sledovaných zemí EU, a to o 38 procent, a naopak například v sousedním Rakousku, které je dlouhodobě vnímané jako země preferující ekologické zemědělství, vzrostl prodej a použití pesticidů za stejné období o 61 procent.

Uvedená data přitom potvrzují názory, podle nichž si některé členské země EU zvyšují referenční základ pro plánované snížení spotřeby a aplikace pesticidů o 50 procent. To by ovšem představovalo nevýhodu pro naši zemi, která spotřebu těchto látek v poslední době výrazně snížila, neboť další redukce využití pesticidů k ochraně rostlin před škůdci, plevely, hmyzem nebo třeba vůči hnilobě by se při velmi nízkých dávkách již minula účinkem.

DVOJNÁSOBNÁ SPOTŘEBA SOUSEDŮ

¨

Pro představu, jak to aktuálně konkrétně ve spotřebě pesticidů v rámci EU vypadá, jsou přitom více než procentuální vyjádření spotřeby lepší údaje o spotřebě těchto látek na hektar obhospodařovaných ploch. Důležité je přitom uvědomit si, že hektar půdy představuje čtverec o hraně 100 metrů, což není zas tak malá plocha. Na takový prostor se přitom podle Eurostatu v ČR spotřebuje v průměru 1,9 kilogramů pesticidů, zatímco třeba v sousedním Německu je spotřeba 3,4 kilogramy na hektar a ve zmiňovaném Rakousku 3,1 kilogramu na hektar.

Řada dalších zemí má ale spotřebu pesticidů ještě mnohem vyšší. Například v Belgii je to 8,0 kilogramu na hektar, Itálii 7,7 kilogramů na hektar, ve Španělsku 5,6 kilogramu na hektar, a Francii 3,8 kilogramu na hektar, tedy dvojnásobek průměru ČR. Lépe než naše země je na tom pouze Estonsko (1,2 kilogramu na hektar) a Dánsko (1,1 kilogramu na hektar). Důležité je pak také vědět, že řada z těchto látek se v půdě a životním prostředí poměrně rychle rozkládá, pokud tedy mluvíme o moderní „zemědělské chemii“. To v minulosti nebylo zvykem, a také proto se (nejen) v ČR doposud nacházejí v krajině pozůstatky dříve používaných látek, jejichž symbolem je prostředek proti hubení hmyzu (tedy insekticid) DDT, jehož použití je zakázáno již desítky let (v ČR od roku 1974), a přesto jsou jeho pozůstatky v životním prostředí stále přítomné.

ANI NE TŘICET PŘÍPADŮ Z TISÍCE

Další, nepříliš zmiňovanou skutečností je, že hospodářské plodiny do svých „těl“ značnou část používaných chemických prostředků neabsorbují, případně do nich tyto látky pronikají pouze v minimální míře, neboť jsou škodlivé i pro samotné rostliny, a ty se takové kontaminaci brání. To je spolu s nízkou spotřebou pesticidů také důvodem, proč se jejich pozůstatky téměř nenacházejí v potravinách, prodávaných na tuzemském trhu, které kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).

Například v loňském roce odebrala SZPI v rámci kontrol na pozůstatky pesticidů 1 083 šarží potravin, přičemž nadlimitní množství reziduí pesticidů bylo zjištěno u 27 šarží. Většina z nevyhovujících vzorků ale nepocházela z tuzemské produkce – podle SZPI šlo především o vzorky zelených čajů, chilli papriček, papriky, bazalky nebo koriandru. Obdobné výsledky kontrol prezentovala SZPI i za rok 2020, ve kterém inspekce odebrala ke kontrolám 1 274 vzorků potravin a nadlimitní množství pozůstatků pesticidů zjistila u 34 vzorků. I předloni představovaly nejčastější riziko zejména vzorky zeleniny, podle SZPI šlo především o čaje, pekingské a čínské zelí, kapustu a mák.

OPATRNĚ S VELKÝMI SOUDY

Data o množství používaných pesticidů i údaje o tom, že drtivá většina kontrolovaných vzorků potravin je z hlediska obsahu jednotlivých látek v limitu, zpochybňují ochránci přírody i někteří nutriční poradci. Ti první hovoří o tom, že trh s pesticidy není dobře monitorován, a s pesticidy se načerno obchoduje, takže skutečná spotřeba je vyšší, než statistické údaje. To sice může být pravda, v takém případě by ale byla reálná spotřeba vyšší nejen v ČR, ale v celé EU, a ČR by z takového srovnání vycházela i tak velmi dobře.

Ti druzí pak poukazují na skutečnost, že větším nebezpečí než jednotlivé rizikové látky představuje jejich „koktejl“ a vzájemná interakce negativních vlivů, která zesiluje jejich nežádoucí efekt. To je podle všeho relevantní argument, zkoumat vzájemné působení desítek, respektive stovek jednotlivých látek v nepřeberném množství kombinací, včetně množstevních, je v praxi úkol nad lidské síly, pokud by se tedy neměl zněkolikanásobit počet kontrolorů potravin a počet k tomu vhodných laboratoří. Což by navíc zvyšovalo ceny potravin.

Výzvou doby je tak zvolit nejrizikovější a nejčastěji využívané kombinace, a na ně soustředit pozornost, to ale zase znamená, že vždy bude možné napadnout z hlediska rizika nějakou jinou možnost, která detailně zkoumána nebude. Tak či tak jsou poslední data Eurostatu jedním z možných argumentů k preferenci potravin vyrobených ze surovin, vypěstovaných na našem území.  

ČESKO BEZ PROBLÉMŮ

A nejen data Eurostatu. Na přelomu letošního května a června publikovala obsáhlou analýzu pozůstatků pesticidů v potravinách, konkrétně ve vzorcích ovoce a zeleniny, nevládní ochranářská organizace Pesticide Action Network Europe (PAN Europe), v dokumentu s názvem „Zakázané ovoce“ (Forbidden fruit).  PAN Europe přitom poukazuje na pokračující nežádoucí trendy, podle nichž se v zemích EU zvyšuje podíl ovoce a zeleniny s pozůstatky látek nebezpečných pesticidů, a to ve sledovaném roce 2019 oproti průměru let 2015 až 2017 o 8,8 procenta.  Dokument PAN Europe si vzal na paškál především často prodávané druhy ovoce a zeleniny, a je skutečností, že některé z publikovaných údajů mohou být pro spotřebitele skutečně varující.

Podle nich bylo například v roce 2019 ve sledovaných vzorcích kontaminováno pozůstatky pesticidů mimo jiné 32 procent vzorků kiwi, 50 procent třešní či 85 procent belgických hrušek, ale také třeba 51 procent ostružin nebo 38 procent meruněk. Co je ale důležité, že v žádném zkoumaném druhu ovoce a zeleniny nefigurovala ČR jako příklad země, v níž jsou tyto produkty nejvíce pesticidy zatíženy. Pokud bychom se na výsledky šetření podívali podrobněji, pak je třeba konstatovat, že nejvyšší riziko pozůstatků pesticidů představuje produkce z jižní části Evropy, na druhou stranu je ale třeba připomenout, konstatovat, že jde v praxi o hlavní producentské země EU.

VAROVNÉ KONTROLKY

PAN Europe vypočítává celou řadu látek, které by měly být při pěstování ovoce a zeleniny nahrazeny, mimo jiné fludioxonil, tebuconazol, fludioxonil, lambda cyhalothrin nebo cyprodinil. Negativní vliv na zdraví člověka mají všechny, což u jednotlivých látek dokument popisuje. Modelovým příkladem je třeba fludioxonil, což je širokospektrální fungicid povolený ve všech 27 členských státech EU, který může způsobovat poškození jater a ledvin. Kromě člověka má ale podle PAN Europe tato látka dlouhodobé účinky na půdu a vodu, a představuje tak riziko i pro ryby, vodní bezobratlé i obojživelníky.

Při analýzách pozůstatků rizikových látek přitom dopadlo podle uvedeného dokumentu hůře ovoce, ve kterém byly z celkem 97 170 odebraných vzorků nalezeny pozůstatky takových látek ve 26 procentech případů. Předmětem zkoumání byly mimo jiné vzorky kiwi, třešní, jablek nebo hrušek. V případě kiwi dopadla nejhůře produkce z Řecka a Itálie, u třešní pak ze Španělska, Řecka, Francie, Itálie a Maďarska, u jablek, což je nejkonzumovanější ovoce v ČR, byla kontaminanty nejvíce zatížena produkce z Nizozemska, Portugalska, Slovinska a Belgie a v případě hrušek prakticky stejné spektrum zemí, tedy Belgie, Portugalsko, Nizozemsko, Řecko a Itálie.

Pokud se pak týká zeleniny, pak tam byly z celkem 113 090 zkoumaných vzorků nalezeny rizikové látky v 11 procentech z nich.  Ty byly v případě celeru nejčastěji nalezeny v zelenině z Itálie a Španělska, u okurek pak u vzorků z Maďarska, Řecka, Španělska a Polska, a v případě salátů z Rumunska, Belgie, Maďarska, Itálie a Francie.

OVOCE A ZELENINA Z ČECH

Z uvedených příkladů vyplývá, že v žádné z uvedených statistik nefiguruje mezi státy s nejvyšším podílem vzorů s pozůstatky pesticidů naše země, byť součástí sledování těchto látek byla. Ze zmiňovaných druhů ovoce a zeleniny se ve statistikách objevila ČR pouze v případě jablek (10. místo v rámci EU – 27) a salátu (17. místo).

Nelze si přitom nevšimnout, že výsledky šetření PAN Europe poměrně dobře korespondují se závěry statistik Eurostatu. To je důležité proto, že jde o poznatky, k nimž na straně jedné došla oficiální evropská statistická instituce a na straně druhé nevládní organizace, což v praxi znamená, že na obou typech těchto údajů nepochybně „něco bude“. Důležité je to i proto, že ačkoli naši ovocnáři a zelináři po řadu let tvrdí, že reálně používají při produkci svých komodit méně chemie, než je to obvyklé ve většině zemí, značná část veřejnosti těmto tvrzením nevěří. Nyní však byla v krátké době po sobě publikována data, která dávají našim pěstitelům za pravdu, což by mělo být také signálem pro tuzemského spotřebitele, aby tuzemskou produkci více, než tomu bylo dosud, reálně preferoval.  Je přitom zřejmé, že i přes rostoucí ceny všech druhů potravin i zemědělských komodit by mělo být ovoce a zelenina to poslední, na čem by měli spotřebitelé šetřit. Nákupem tuzemské produkce navíc mohou z dlouhodobého hlediska také ušetřit, respektive snížit riziko možných zdravotních problémů, a tedy i náklady za zdravotní péči.

PŘEDPLATNÉ

Mohlo by vás zajímat

PŘELAĎTE NA ÚSPORNÝ REŽIM: 4 KROKY K ŠETŘENÍ

05.08.2022 | Otázka finanční náročnosti nákladů vynaložených za potraviny je na denním programu, bohužel, a současné vyhlídky nepočítají se zásadní změnou scénáře. Je zřejmé, že šetřit je a bude potřeba. Ovšem je také nutné vzít úsporný režim za správný konec.

JARO V KUCHYNI! RECEPTY, KTERÉ BYSTE MĚLI HNED O VÍKENDU VYZKOUŠET

25.03.2022 | Velikonoce jsou důležitým křesťanským svátkem, zároveň však také připomínají oslavy začátku jara. Po dlouhém zimním období přichází na pulty obchodů čerstvé ovoce, zelenina i bylinky a máte tak možnost připravit pestrobarevná jídla, která jsou nejen chutná, ale také přitahují pozornost svým lákavým vzhledem. Pusťte proto do své kuchyně nejrůznější odstíny a chutě...

SPADLA KLEC! MINISTERSTVO SI POSVÍTILO NA MARŽE

21.04.2022 | Ministerstvo zemědělství začalo spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v minulém týdnu sledovat prodejní ceny vybraných potravin. Kontroly mají trvat nejméně tři měsíce, řekl dnes novinářům ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) po jednání s předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou.

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.