Aby potraviny nebyly „otraviny“

13.04.2015 Mgr. Jana Uhlířová

Zboží by mělo být jakostní a čerstvé už při přejímce do obchodu. Ani zde však není vyhráno – manipulací, způsobem prodeje nebo nedodržením skladovacích teplot může dojít k nežádoucím změnám. Nad tím, aby potraviny byly zdravotně nezávadné, bdí dozorové orgány - Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa, Česká obchodní inspekce a hygienická služba.

Obecně jsou potraviny v ČR považovány za bezpečné. Přestupky, které bývají pranýřovány, nevypovídají samy o sobě o skutečném stavu trhu. Mnohem důležitější je schopnost spotřebitele se v oblasti kvality potravin edukovat, správně si vybrat na základě relevantních informací a nepodlehnout marketingovým lákadlům.

Za ochranu před kontaminací potravin, která by mohla ohrozit spotřebitele, jsou zodpovědní obchodníci. Úkolem pracovníků obchodu je důsledná kontrola trvanlivosti výrobků a případné vyřazení nekvalitních potravin z prodeje. Ne vždy tomu však z různých důvodů je a obzvláště rizikovou skupinou, která by měla potraviny nakupovat velmi pečlivě, jsou děti, těhotné ženy, starší lidé nebo lidé se zdravotními potížemi.

 Jogurty na čekané

Jedním z nejčastějších prohřešků bývá nevhodné uskladnění či manipulace se zbožím, po kterých hrozí mikrobiologická kontaminace. Největší rizika spojená s dodávkami potravin často vznikají v důsledku časových prodlev při skládání a převzetí dodávky zboží i uskladněním. Pracovníci prodejny by měli s potravinami manipulovat co nejkratší dobu, aby se snížilo riziko kontaminace. Jedno nahlédnutí do obchodu, kde se mezi regály hodiny povalují nevybalené palety s jogurty, vám tak rychle napoví, jak na tom daný obchod s dodržováním chladírenského řetězce je…

Je také dobré všímat si, zda skutečné podmínky uchování potravin v prodejně odpovídají podmínkám, které jsou uvedeny na obale výrobku. Skladovací podmínky kontrolujeme především u chlazených pokrmů. I naši redakci při zkoušení vzorků pro rubriku Naše testování nepříjemně zaskočila nakyslá chuť polévky, která si o správném druhu skladování v obchodě mohla nechat jen zdát.

 Nafouklé obaly

Nejvíce ostražití bychom měli být při nákupu tepelně neopracovaných masných výrobků, produktů vařených, jako jsou například jitrnice, jelita, tlačenky nebo paštiky, pečených (sekané) a dušených (dušené šunky). Tyto produkty jsou díky vysokému obsahu vody na změny teplot nejcitlivější. Rovněž většinou neprošly procesem uzení, které prodlužuje trvanlivost.

Masné výrobky nikdy nesmějí být na pohled lepkavé, oslizlé, okoralé, nevzhledné, našedlé, s náznakem plísně či dokonce nepříjemně páchnoucí. Nedouzené výrobky zase poznáme podle barevných skvrn. U vakuově balených masných výrobků je na místě zkontrolovat, zda tento výrobek nemá porušen obal a tím i vakuum a zda je uvolněná voda okolo výrobku čirá. Její zákal svědčí o tom, že u výrobku již začíná mikrobiologický proces kažení.

O přerušení chladícího řetězce svědčí i kapky vody vysrážené na obalu například masných výrobků nebo mražené potraviny obalené větším množstvím ledu, který svědčí o tom, že potravina byla rozmražena a následně putovala znovu do mrazáku. Povolen není ani prodej rozmrazených potravin.

 Co sýrem zvou, i zváno jinak…

Při nákupu sýrů prohlížíme neporušenost obalu a prověříme, zda není nafouklý nebo výrobek zdeformovaný. Problém může nastat i se značením – mnoho náhražek sýra se dokáže tvářit jako sýr a bývají umístěny ve stejném chladícím pultu. Nezbývá, než opět prověřit samotný název i složení a pamatovat si, že náhražka sýra obsahuje tuk rostlinný, nikoliv živočišný.

 Není od věci se podívat na i hmotnost výrobku. Nezřídka se stává, že se ve velkém obale krčí nepřiměřeně malý výrobek a spotřebitel může doma  splakat nad výdělkem. Typická je tato situace například při nákupu másla, kdy až doma zjistíme, že jsme si místo obvyklé kostky o 250 g přinesli pouhých 200 g za cenu, která deklarované gramáži neodpovídá.

 Obal použitý vícekrát

Na výskyt plísní musíme být ostražití u pekařských výrobků, zeleniny i ovoce a lahůdek. Nejčastějšími zdroji mikrobiální kontaminace mohou být hlodavci a hmyz, poškozený obal, nečisté pracovní oděvy a pomůcky sloužící k manipulaci se zbožím. Hrozí také riziko chemické kontaminace, pokud přijde potravina v obchodě do styku s čisticími prostředky, v případě, kdy se uvolní látky jako barviva nebo lepidla z obalu potraviny nebo pokud se jednorázové obaly používají vícenásobně.  

Jak reklamovat potraviny?

Právo reklamovat zboží má každý, kdo zjistil, že koupil zkaženou potravinu (nahnilou, plesnivou či jinak poškozenou). Záruční doba u potravin je osm dní, je nutné je reklamovat v místě prodeje a s dokladem o nákupu. Pokud u prodejce neuspějete, obraťte se na kontrolní orgán.
Potraviny rostlinného původu má na starost Státní zemědělská a potravinářská inspekce, potraviny živočišného původu Státní veterinární správa. Všechny potřebné kontakty naleznete na webových portálech příslušných institucí.

Víte, že...

·        uzeniny a čerstvé maso musejí být v oddělených chladicích prostorách?

·        do prodeje nesmějí být zařazeny potraviny přebalované, zalepené, v deformovaných obalech, s nečitelnými etiketami?

·        na ovoce a zeleninu vystavené v prodejně působí teplota a osvětlení, proto by mělo      být vystavováno jen v množství, které se může prodat během dvou dnů?

·        ve vystaveném mase by neměly být vpíchnuty cenovky a popisky?

·        sýry by měly být uskladněny odděleně od masných a rybích výrobků?

Co nám říkají etikety?

• „Spotřebujte do“: datum použitelnosti, po kterém již nesmí být výrobek prodáván.

• „Minimální trvanlivost“: po tomto datu mohou být takto označené výrobky prodávané pouze, pokud jsou zdravotně nezávadné a musejí být jako prošlé označené a v prodejně umístěné odděleně.